Běžný den na rodičovské. Táta se nenudí!

Cože, ty máš špagety a já brokolici?

Dávat svému cvrčkovi jiné jídlo, než jíte sami, se u nás prostě s úspěchem neshledá. Skvělá brokolice s krůtím masem, která už z dálky voní výtečně, je prostě ble ble a ne, ne, ne, když si táta udělá rychlé špagety s “boloňskou“ omáčkou, aby taky nepošel hlady. Což by se mohlo dost dobře stát, pokud se snaží nakrmit malého tygra! Když už jsem začínal být frustrovaný, dal jsem jí ochutnat trochu špaget, na které neustále ukazovala prstíkem. V okamžiku jí vyrostl na tváři úsměv a bylo slyšet jen mňam, mňam, mezi pomlaskáváním. Okay, tak si táta dá menší porci, která pravděpodobně vystydne, než z mého jídla udělám navíc malou porci pro tu malou potvůrku. Rozhodně je znát, že jí opravdu chutná, nicméně nejen jí a celému jejímu obličeji, včetně vlasů. Taky podlaze, židličce, stolu, na kterém jí táta… sakra, jak se dostal kus i na moje nohy?

Nejez to, vyndej to z pusy!

„Okamžitě vyplivni tu kuličku!“, malý plyšový medvídek má zezadu kuličku na šňůrce, za kterou když se zatáhne, tak hraje melodii. „Neotáčej se ke mně zády, ty prďolo, s kuličkou v puse! Táta má rentgenový oči a vidí, že ji zase cumláš!“ Pravděpodobně si myslí, že když nevidí mě, tak já nevidím ji, jenže to funguje jen, když na sebe děláme bububu a kuk. Kuličku z pusinky vytáhne, usměje se a pomalým pohybem, vyloženě demonstrativně, si ji zase do úst vkládá. „Zlobíš, Julie! Hned ji vyplivni, nebo ti méďu seberu a budeš mít po srandě.“ Kuličku vyplivne, obejme medvídka a udělá „brum, brum.“ „Ano, brum, brum, ale nesmíš papat tu kuličku, ta do pusy nepatří.“ Medvěda odloží a jde si hrát s něčím jiným, ale mám takový pocit, že se k tomuto tématu ještě vrátíme.

Koupel panenky a vodní postel

Žízeň není dobrá a to dokonce ani pro panenky. Julča došla k závěru, že když má žízeň ona, tak její panenka na tom musí být zákonitě stejně, doběhla si pro hrneček s vodou a napila se. Po chvilce přišla pro panenku a odešla s ní k mojí posteli. Panenku položila a naklonila nad ní hrneček a už panenku napájí. Než jsem stihl přiběhnout a zachránit žíznivou panenku, tak už byla celá zlitá a moje matrace taky. Panenka se vyloženě koupe ve vodě a Julinka má obrovskou radost, že se panenka tak pěkně nabumbala. S úsměvem na tváři sebrala panenku a podává mi ji. „To je paráda, ty malá, tak panenka už nemá žízeň a táta bude spát asi na zemi, jupí.“ Asi jí raději pustím nějakou pohádku.

Hladový medvěd

Julinka čapla medvídka a přinesla mi ho se slovy „mňam, mňam“. Tak jsem si ho převzal, chvilku koukala, pak jakoby jí něco docvaklo, odběhla a za moment se vrátila se lžičkou, bryndáčkem a opět říká „mňam, mňam“. Takže tátovi nezbylo nic jiného, než obléct medvídkovi bryndák, posadit si maličkou na klín a naproti usadit medvěda. Medvěd musel být fakt hladový, protože krmení trvalo snad 10 minut, po očku u toho sledovala Hledá se Nemo a dělala pusou rybu. Hladového medvěda je prostě nutné nakrmit!

Transformace v nosorožce

Hrajeme si s pexesem a hledáme obrázky, které malá pojmenovává. Najednou se zvedne a odběhne do kuchyně, je to v podstatě hned za rohem, obývák je rozdělen barovým pultem a za ním se nachází kuchyně. Slyším jen otevření šuplíku, do kterého má přístup, aby si mohla hrát s miskami. Neuběhne ani deset vteřin a místo Julinky se vrátil nosorožec! Na hlavě naraženou plastovou odměrku s uchem, které se jí podařilo nasměrovat přesně dopředu. V tu chvíli jsem se začal smíchy řezat na celé kolo, že jsem jí ani nemohl vyhubovat! Prostě nosorožec! Že chudák skoro nevidí, jí očividně těžkou hlavu nedělá! „Pojď sem, ty malá trubko, tohle na hlavu dávat nesmíš,“ říkám jí s pusou od ucha k uchu. Večer jsem mamince ukazoval fotku a vyprávěl co provedla, tak jsme se tomu zasmáli oba. Později Julinka provedla podobný kousek, vysypala krabici s vložkami do podprsenky, nasadila si ji na hlavu až po ramena a vyrazila na procházku. Kupodivu do ničeho nevrážela. Možná má taky rentgenové oči.

Super baby

Že jsou taťkové blázni a hračičkové, je snad jasné. Já mám například doma malou budoucí superhrdinku, která se snese z nebes, aby bránila všechny slabé a trestala ničemy. Jak to funguje? No, to prostě malé nezbednici, aby mi ležela na předloktí, prostrčím ruku mezi nožkama, opřu si její hrudníček o dlaň a zvednu ji ze země. Malá pak natáhne jednu ruku před sebe a létáme po bytě. Přitom voláme. „SUPER BABY LETÍ, VŠECHNY ZACHRÁNÍ! VŠEM ZLODUCHŮM DÁME NA ZADEK!“ Když ji pak položím na zem, tak natahuje ručičky a dělá „em, em.“ Což znamená, že “Super Baby“ asi ví o dalších zločincích, co potřebují ztrestat!

Poznámka: článek byl napsán ve středu. Ve čtvrtek ráno po akci Super baby a položení na zem, zvedla pravou ručku s prstíky v pěst a řekla „beejbyy“. Ještě chvilku a bude létat sama!

Málem bych zapomněl, maminka vyzrála na mojí ledovou kávu a ráno jsem ji nalezl uvařenou v termohrnku. Hurá, už si dám i kávu jak má být, horkou!

Související obrázky: