Vánoční deka na duši v Mnichově Hradišti: Jaký byl koncert Tomáše Vaňka?
„Sláva, už je sníh, jedem na saních!“ 🙂 Jenže pravda je, že většina z nás sáně nemá, a tak málokdo při pohledu na sníh volá „sláva“, ale spíš se zlobí, že jet někam autem bude v tomhle mrazivém počasí výzva. I přes všechny tyto nástrahy přírody se ale podařilo první adventní neděli 3. prosince naplnit sál Městského divadla v Mnichově Hradišti. Jen co se na náměstí rozsvítil vánoční stromeček, pospíšili si všichni milovníci dobré hudby i nálady dovnitř, aby se potěšili vánočním koncertem muzikálového zpěváka Tomáše Vaňka. My jsme rovněž nemohli chybět!
Rodák z Boleslavi slaví 20 let na scéně, pozval tři krásné dámy. Rozhovor se zpěvákem Tomášem Vaňkem
Pohádkový start
Lepší program jsme si ostatně na tento den ani vybrat nemohli, už začátek nás navnadil směrem k nadcházejícím svátkům a pak už nás různé muzikálové písničky, vánoční šlágry i další hity upokojily a staly se takovou naší teplou a chlupatou dekou, do níž jsme se zabalili a ukryli před mrazem. Nečas nás nezastavil, všichni jsme se do divadla nahrnuli s obuví plnou sněhu a byli jsme rádi za koberec, protože dlažba, mokrá už od těch, co přišli dřív, pořádně klouzala.
Za okamžik už byl čas přesunout se do sálu. Večer byl zahájen písní Nejhezčí čas jaký znám, který je znám především ve svém originálním znění It‘s The Most Wonderful Time of the Year, co zaznělo mimo jiné i ve slavném filmu Sám doma 2. Jen co se Tomáš Vaněk ukázal na jevišti, už zpíval, jen tedy se pak musel s pianistkou Kristinou Brachtlovou trochu sladit, takže raději nakonec začali ještě jednou od začátku. Pak už se vše povedlo na výbornou, což mě ale nepřekvapilo, protože tuto písničku v Tomášově pojetí znám už od jeho online vánočního koncertu z dob covidu. Je to krásná písnička a padne mu jako ulitá.
Popravdě, repertoár večera byl vybrán skvěle, všechny songy se hodily a žádný nenudil ani nevyčníval, jako by tam nepatřil. Nejprve jsme měli hádat, jaká pohádková píseň zazní, přičemž se jednalo o drobnou narážku na název sklady Hádej (složil Ondřej Gregor Brzobohatý), kterou můžeme znát z pohádky Dvanáct měsíčků Karla Janáka. Pro tu ji nazpíval Ondřej Ruml, takže je jasné, že na nějaké ty výšky tu došlo. A víc jich mělo ještě následovat, ostatně hned další píseň z muzikálu Bídníci byla extrémně náročnou skladbou, navíc původně určená pro ženský hlas. Od února 2024 se navíc tento světový muzikál vrací na pražské jeviště Goja Music Hall a Tomáš Vaněk zde dostal nově úlohu Enjolrase. U příležitosti vánočního koncertu si ale zkusil part Fantiny s názvem I Dreamed a Dream. Právě s touto skladbou pro mě přišla i první vlna vnitřního mrazení a tzv. „husí kůže“, která mě provází během nejsilnějších hudebních zážitků.
Kde ztratila Popelka střevíček? Vydejte se s námi po stopách vánočních pohádek:
Třikrát Gott
Také další skladba byla muzikálová a rovněž v angličtině, konkrétně to byla původně skladba Eltona Johna Your Song, která zažila renesanci díky filmovému muzikálu Moulin Rouge s Nicole Kidman a Ewanem McGregorem. Zdálo se, že publikum nebylo složeno zrovna z muzikálových harcovníků, protože na dotaz, kdo Moulin Rouge viděl, se moc rukou nezvedlo. Možná se ale jen ostýchali :).
Následoval blok tří písní, které proslavil interpret, jehož jistě znali naprosto všichni, a tím byl Karel Gott. Tomáš Vaněk na něj krátce zavzpomínal a ocenil především pozitivní energii, která ho vždy a všude provázela. Nejprve jsme si Mistra připomněli pomocí nepříliš známé písně Klíč ke všem proměnám (původně rovněž muzikálový song Love Changes Everything z díla Aspects of Love). Musím říct, že je to moc krásný song, k němuž se ráda ještě někdy vrátím. A pak následovaly dvě skladby, které už směle mohu označit za jedny ze svých nejoblíbenějších z repertoáru zmíněného mnohonásobného Českého slavíka.
První z nich Stokrát chválím čas mě nadchla už v době, kdy ji mnohé známé osobnosti nazpívaly u příležitosti Karlových osmdesátých narozenin a hodně ho tím tehdy dojaly. Následně jsem ji ráda slýchala i v muzikálu Čas růží, ale právě Tomášovo pojetí se teď zařadí mezi mé favority. Něžné, ale zároveň energické a rozjeté.
Stejný pocit jsem měla i ze skladby Jdi za štěstím, která mě pravidelně uchvacuje již od dětství díky pohádce Jak se budí princezny. Hudbu složil Karel Svoboda, text napsal Zdeněk Borovec, tady už to prostě lepší být ani nemůže. Skvělý výkon Tomáše a také Kristiny za pianem to jen podtrhl, a tak další husí kůže zaručena. Mimochodem, my i ostatní diváci jsme ocenili i menší hudební vtípek, když Kristina párkrát za večer skladbu zakončila naprosto ikonickými tóny, u nichž nebylo pochyb, byly z další Svobodovy melodie, konkrétně z Kdepak ty ptáčku hnízdo máš.
Milady, Aquaman, Perinbaba i Wonka: Na co v prosinci do kina v Milovicích?
Sbor i rychlokurz pro diváky
Pak se odkudsi rozezněly rolničky a k Tomášovi se na druhou část koncertu připojili i malí pomocníčci v podobě Dětského sboru ZŠ Kosmonosy pod vedením Jany Hornychové a Pavly Šímové. Na jeviště se postupně objevil opravdu požehnaný počet dětí, pár už jich bylo trochu větších, ale většina patřila k nejmladším žákům základní školy. Tu někdo tajně pokašlával, tu se někdo moc přiblížil k vánočnímu stromku, co zdobil pravou stranu scény. Ale dopadlo to dobře, stromeček nespadl, vystoupení malých zpěváčků se podařilo.
Nejprve zazněla píseň Zkus věřit (Believe) z filmu Polární expres, co byla přeložena do češtiny právě u příležitosti tohoto vánočního tour. Byla to velmi uklidňující a povznášející melodie, ale o to nadšenější a energičtější pak byly Rolničky, rolničky, které následovaly. Tam už jsme směli zpívat i my diváci, jen tedy Tomáš si upravil jeden řádek textu a vyhostil z něj Dědu Mráze coby pozůstatek minulého režimu :). I po úpravě to znělo také dobře. Další písničku jsem neznala, byla to taková veselá paráda, která slouží k tomu, aby se děti pořádně vyřádily. Když v rámci textu zaznělo „skáče, skáče“, doprovázela zpěv právě i tato rozpustilá aktivita.
Následně jsme se spíše trochu dojímali u známé koledy Narodil se Kristus Pán. O další povznášející pocit a husí kůži se postarala Tichá noc, navíc s doplněním nové první sloky, která zazněla nejprve v podání Tomáše, později i se sborem. Abychom se úplně nerozplynuli na obláčku, probudil nás Tomáš ještě krátkou výukou textu argentinské písně Feliz Navidad, což neznamená samozřejmě nic jiného než Veselé Vánoce. Je to rozpustilá skladba, která vás rozhodně nenechá sedět v klidu. Navíc bylo zajímavé, jak je v ní zakomponována španělština s angličtinou, my jsme se dočkali i české sloky, takže ještě cestou do postele nám znělo v hlavě: „Veselé Vánoce z hloubi srdce!“
Přídavek pod stromeček
Trochu improvizovaně pak zazněl další kousek z repertoáru Karla Gotta Bílé Vánoce, což se vzhledem k počasí opravdu hodilo. Jen do textu se Tomáš Vaněk zamotal tak, že nakonec přešel ke zcela alternativní verzi, kde si stěžoval, jak ho Kristina Brachtlová pořád opravuje. 😀 A jako speciální přídavek po děkovačce jsme si ještě jednou zopakovali Jdi za štěstím. Dostali jsme k tomu také znovu přání, aby nám ani v životě štěstí a zdraví nechyběly.
Zaujalo mě, že v programu koncertu byla ještě jedna píseň, na kterou nakonec vůbec nedošlo, a to Takhle nějak zařídil bych svět z nového muzikálu Ondřeje G. Brzobohatého Anděl Páně. Zajímavé to bylo už jen proto, že v něm Tomáš ani nehraje. Proč ale na programu byla a proč nakonec nezazněla, jsme se nedozvěděli.
Myslím, že to nevadilo, i tak se jednalo o moc krásný koncert plný náročných písní, nebo, jak se vyjádřil sám Tomáš, bylo to „o hubu“. Nejvíc jsem ocenila, že to nebylo jen o exhibici toho, co zpěvák dokáže s hlasem, ale naopak byly všechny písničky prožívány až do morku kostí a podávané tak, aby nám předali emoce. Ať už nás měli rozveselit, nebo naopak nás přimět k nostalgii či k těšení na Ježíška. Tomáš Vaněk se zkrátka nebere nikterak příliš vážně a nestaví sám sebe na piedestal, naopak je ochoten se před diváky shodit, udělat si ze sebe legraci a vtipkovat i o tom, že většina nepřišla na něj, ale kvůli dětskému sboru. Je tedy pravda, že pár rodičů a dalších příbuzných se v hledišti našlo, vždy jsme je spolehlivě poznali podle toho, že v druhé polovině koncertu vytáhli mobily a začali si svá dítka natáčet s pocitem hrdosti. No a kdo říká, že příště nepřijdou už „jen“ na Tomáše, případně se nezajedou podívat i na nějaký muzikál, v němž hraje? 🙂 Třeba si takový zážitek nadělí už letos k Vánocům.
My už jsme si svůj první dárek rozdělili, a pokud byste se námi chtěli inspirovat, tak v pátek 15. prosince se tour koncertů přesune do Brna a o den později, tedy v sobotu 16. prosince, pak do Prahy.
Anděl Páně přilétl do Karlína: Ďábelsky skvělý Lambora a pár zázraků
