Rajská zahrada i sídlo krále Miroslava: Jaká tajemství skrývá zámek v Telči?
Kde se nachází království, kde si lid vesele zpívá a má se dobře, protože jim vládne spravedlivý král Miroslav? Asi to bude v Telči, zdá se nám.
Na hradech a zámcích řádilo Strašidlo cantervillské: Co od letního představení očekávat?
Král zahradničil v Telči
Pyšnou princeznu uvádí v neděli ve 22 hodin CSFilm. Klasická pohádka z roku 1952, kterou natočil Bořivoj Zeman a obsadil do hlavních rolí Alenu Vránovou a Vladimíra Ráže coby princeznu Krasomilu a krále Miroslava, využila řadu lokalit z celé naší republiky. Ať už Český Krumlov, České Budějovice, Třeboň či zámek Hluboká nad Vltavou. Tam v ději bydlela Krasomila (a my se tam chceme také podívat, to je jasné :)), ale kde že tedy bydlel její nastávající?
Když se Miroslav věnuje zahradničení a opečovává stromky, nachází se v zámecké zahradě v Telči. Prozrazuje to reliéf Plutonova spřežení za ním, který skutečně najdeme na jižní stěně starého paláce v Telči. Ovšem ve skutečnosti tam dnes žádný stromek nestojí, takže to je zase jednou drobný filmařský podfuk.
Posléze z Telče vidíme i nádvoří zámku, vidíme vchod do zahrady s černou mříží, když Miroslav odchází, aby zastihl vyslance z Půlnočního království. A pak ho ještě vidíme, jak utíká po ochoze, když pospíchá, aby se dozvěděl odpověď krásné Krasomily. Nutno podotknout, že kdyby měl skutečně v Telči zahradu na starosti, práce by měl král dost a dost. Navíc kromě zahrady samotné je tu i zámecký park s oranžerií a dostatečným místem pro malou divadelní letní scénu.
Jedna rodina PODCAST: Mrakovo zatmění mozku, Medardovy růžky a Irena na Hrad
Sgrafita i ráj
Zámek v Telči využila o mnoho let později jako kulisu i další pohádka, a to Z pekla štěstí. Ovšem místo je to natolik zajímavé, že stojí za návštěvu i v případě, že vás neláká poznávat jednotlivá filmová místa. Zvenku je zámek perlou renesance, a to díky Zachariáši z Hradce, který se pro tento sloh nadchl během služební cesty do Itálie.
Nechal své sídlo přebudovat, ovšem natolik citlivě, že se dodnes dochovaly i některé gotické prvky, v čele s hvězdicovitou žebrovou klenbou v místnosti, která je dnes využívána jako občasná obřadní síň. Rozhodně stojí za vidění i pracovna pana Zachariáše v nejstarší části budovy, tedy ve středověkém hradu. Dochovala se zde totiž i sgrafitová výzdoba, což je v interiéru velmi vzácné.
Za zmínku i pohled pak jistě stojíi sousoší Adama a Evy ve výklenku na nádvoří, jimiž chtěl Zachariáš evokovat dojem rajské zahrady. Takže zkrátka podtrženo a sečteno – v Telči je ráj :).

