Zajeďte na Křivoklát! Lovecký hrad a vězení, ale bydlel tu i Třetí princ
Křivoklát – to je místo, které je rájem filmařů. Dokonce se zde natáčela i Noc na Karlštejně. Jakou spojitost má hrad s Karlem IV. doopravdy?
Vyjedete si s partou kamarádů na výlet a po prohlídce krásné památky se zastavíte na menší občerstvení neboli, jak jsme to pojali – „předoběd“. A zrovna v tu chvíli se na nádvoří odehraje drsný spor dvou pánů, který je potřeba vyřešit šermířským soubojem. Za pár minut kolem vás zase proběhne jakási rozhořčená žena a zoufale prosí o vaši pomoc. Honí ji nějací muži a ti vám následně velkolepě oznámí, že mučení této darebnice proběhne za okamžik a všichni jste srdečně zváni. Při odchodu z areálu potkáte i princeznu v nádherné róbě či šlechtický manželský pár. Takový výlet do minulosti se nám naskytl v rámci Středověkého víkendu na sklonku srpna na Křivoklátě. Ty se tam pořádají poměrně často a bývají plné šermu, sokolnických ukázek a dalších vymožeností. Zanedlouho, konkrétně o víkendu 30.9. – 1.10. se bude konat něco obdobného, a to akce s názvem Křivoklání.
Kratší a delší okruh
Křivoklát jistě stojí za návštěvu i bez středověkých vlivů. My jsme s přáteli vyrazili na kratší prohlídkový okruh (60 minut – Gotické paláce), přičemž jsme prohlídku začali venku na druhém hradním nádvoří a posléze jsme se podívali do stříbrnice (kam se ukládalo vše cenné a důležité), věznice i mučírny a následně jsme vystoupali nahoru do prvního patra, abychom navštívili královskou kapli, založenou již rodem Přemyslovců. Dále jsme pak nahlédli i do Rytířského a Královského sálu, načež si ani sám pan průvodce nebyl jistý, který okruh vlastně máme a kam tedy budeme pokračovat. Z toho jsem si odvodila, že začátek je tedy u obou stejný a teprve v tento moment se to láme – buď půjdete po našich stopách a sestoupíte do konírny, respektive bývalé lednice či ledovny, kde prohlídka končí, nebo budete pokračovat ještě někam dál a podle webu hradu Křivoklát spatříte i knihovnu, obrazárnu, místnosti věnované Filipíně Welserové a podíváte se také do hradního fürstenberského muzea. Pokud zvolíte tuto druhou možnost, strávíte na prohlídce zhruba 80 minut.
V našem případě kratšího okruhu jsem ocenila, že když jsme opouštěli konírnu, šli jsme jakousi zkratkou a vynechali jsme tak vysoké schody, po nichž jsme sem přišli. Jenže „vyhodilo nás to“ ještě před vstupem na I. nádvoří, tedy před centrem veškerého dění. My jsme si ještě chtěli dát něco dobrého, nakoupit plnou náruč suvenýrů a trochu si ještě Křivoklát užít, ovšem před vstupem na toto nádvoří je i kontrola vstupenek. Tím pádem jsme museli vysvětlovat, že lístky už jsme jednou ukazovali, prohlídka nám zrovna skončila a chceme ještě zpátky :D. Naštěstí z toho žádný problém nebyl, ale je to přece jen malinko nešťastné řešení. Možná že někteří lidé už si pak po této prohlídce návrat rozmyslí a Křivoklát tím tak sám sebe ochuzuje o možné další výdělky. Každopádně my jsme se zastrašit nedali a utráceli jsme vskutku vesele. Již zmíněný „předoběd“ jsme si dopřáli přímo v Hradní krčmě, kde si objednáte uvnitř a jídlo vám pak přinesou ven. Nabídka byla poměrně pestrá – někdo si dopřál klobásu, někdo hermelín, jiný sekanou (podávanou dokonce i se salátem coleslaw) a já jsem udolala smažený sýr a hranolky. Také nápojů bylo povícero, kromě točené kofoly jistě i nějaké to pivo.
Filmařský ráj
Je to tu, samozřejmě nemůžu vynechat ani informace o tom, co se na Křivoklátě natáčelo. A že toho bylo požehnaně – podobný seznam najdete ostatně i na webu Filmová místa. V rámci prohlídky jsme se bohužel skoro žádné konkrétní snímky nedozvěděli, ale jistou zajímavostí byla informace, že filmaři jsou zde skutečně často a leckdy jim tu po sobě i něco zanechají. Například vybavení mučírny není vyloženě historické, ale právě zde zůstalo po natáčení seriálu. Stejně tak nábytek v Královském sále zůstal po filmařích.
Ale pojďme si říct, proč je vám asi Křivoklát „tak povědomý“. Pohled na celý hrad zvenčí (ale také pohled na nádvoří) se objevil například v pohádce Škola princů z roku 2010. Pohádka Jak si zasloužit princeznu si pro předsvatební hostinu v úvodu vypůjčila Královský sál. Na hradbách Křivoklátu pobíhali hned na začátku pohádky Jak se budí princezny strážní, aby palbou oznámili, že se narodila princezna Růženka. Stejné hrady, bránu i nádvoří si vypůjčili také pro královské sídlo v Monte Albu do pohádky Tři veteráni, stejně tak právě z okna na Křivoklátu se vydal princeznin nos do světa.
Velmi podobné záběry z Křivoklátu pak využili filmaři také do pohádky Třetí princ a do slavného muzikálu Noc na Karlštejně. Jistě, říkáte si – Noc na Karlštejně se snad natáčela na Karlštejně, ne? Samozřejmě! Ale vzpomeňte si, jak císařovna (Jana Brejchová) na začátku sleduje řádění kejklířů – mladý Josef Laufer se probodne růží, co se promění v šíp. To vše se odehrává na Křivoklátě.
Komedianti pak figurují právě i v Třetím princi, královna (Jana Hlaváčová) sleduje nešikovnou provazochodkyni (Lucie Zedníčková, namluvená Libuší Šafránkovou), která jí pak čte z ruky a vysloví věštbu, kterou už když královna naplní, splní se jí přání a narodí se jí dva synové. Rovněž Křivoklát v akci.
Kde se v létě natáčela Zlatá labuť? Tento zámek přeje lásce už po staletí
Tentokrát to není podfuk
Vraťme se ale ještě na moment k Noci na Karlštejně, kdy na Křivoklátě pobývala čtvrtá žena Karla IV. Eliška Pomořanská. Tentokrát nás filmaři vlastně ani moc nevodili za nos, protože Křivoklát opravdu ve své historii pojítko s Karlem IV. má. Ještě než se stal králem a císařem, pobýval zde totiž Karel se svou první chotí Blankou z Valois. Právě zde se jim také narodila dcera Markéta.
V rukou vládnoucí dynastie byl Křivoklát, využívaný především coby lovecký hrad a také věznice. Z vlastnictví vládnoucí dynastie přešel poté, co ho Habsburkové prodali Fürstenberskům. Dále se hrad střídal v rukou soukromých majitelů až do roku 1969 – tehdy se stal majetkem tehdejšího Československa. V rámci prohlídky uvidíte nejen model, díky němuž poznáte starší podobu Křivoklátu, ale také zhlédnete krátkou videoprojekci toho, jak místo dříve vypadalo a jak ho zasáhl jeden obzvláště ničivý požár. Kterou část památky navždy zničil? Kde jsou dodnes po požáru patrné stopy? Proč se vlastně říká „dát někomu nakládačku“? A kteří dva pánové, s Křivoklátem spojení, stáli za vznikem Velké pardubické, tedy nejslavnějšího českého dostihu? Na tyto otázky vám odpoví právě na Křivoklátě. 🙂
