Zedník, Superman i Jaroslav Seifert. Fenomén Igráček zamířil do Kralup
Letos oslavil již 46. narozeniny, kdysi začínal jako zedník, ale od té doby vystřídal již nespočet zaměstnání a také mnohokrát změnil vizáž. Jeho rodným městem jsou Mnichovice, ovšem teď má domov na Vysočině. Cestuje po celém světě, i když třeba v Americe používá jiné jméno než u nás. Ale především – děti ho milují. O kom je řeč? Přece o slavné hračce jménem Igráček.
Tento český panáček nyní navštívil i středočeské Kralupy nad Vltavou. V místním Městském muzeu je totiž od 5. května do 2. června umístěna putovní výstava nazvaná Fenomén Igráček. Ta reflektuje celou jeho dosavadní historii, od roku 1976 až po současnost. Na pár informačních panelech, které jsou psané poutavě a občas s námi jejich texty i bezstarostně žertují pomocí smajlíků, se dozvíme mimo jiné to, kdy se Igráček dočkal největších inovací a jak probíhala jeho renesance poté, co změnil majitele a našel nov zázemí v Novém Veselí na Vysočině.
V kterém roce podstoupila figurka zásadní »facelift«? A při jaké příležitosti se tato hračka vydala na cestu po USA? Panáčci, kteří projeli slavnou Route 66, jsou zde dokonce vystaveni.
Dozvíme se něco i samotné výrobě hračky – prohlédneme si například základní stavební materiál Igráčka, tedy plastový granulát několika barev. Dočteme se také, kolik figurek se denně vyrobí a jak se jmenovala dnes již zapomenutá konkurenční firma, která chtěla Igráčka napodobit. Zjistíme i to, které firmy si objednaly své Igráčky na zakázku a jak se postupně svět této hračky rozšiřoval. Už nejde jen o povolání, ale došlo už i na členy rodiny, stejně tak mají Igráčci svá obydlí, auta i autodráhy, dokonce je k vidění i krásný středověký hrad, který ve mně okamžitě vyvolal vzpomínky na kladenské představení Monty Python’s Spamalot.
Většinu exponátů včetně Hello Kitty Igráčků či Igráčka Supermana, ale také informací o této hračce, nalezneme v 1. patře výstavy a dokonce si zde můžeme prohlédnout i Igráčky, které byly vyrobeny speciálně pro Kralupy nad Vltavou – a to účetního šikovatele Vaňka z knižního Švejka (ostatně sám Švejk má na kralupském náměstí velmi pěknou sochu) a též spisovatele, básníka a nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Vsadím se, že takového Igráčka jste ještě neviděli.
Pro děti je zde přichystán i hrací koutek a též autodráha. Nezapomeňte ale ještě vystoupat nahoru po schodech, kde výstava pokračuje. Prohlédnout si zde můžete limitovanou edici Řekni to Igráčkem z roku 2012, kdy měli panáčci pokaždé nějaký vzkaz v ruce a mohli sloužit jako dárek pro někoho blízkého. A pokud je vám to málo, můžete se sami na chvíli v Igráčka proměnit a v této podobě se vyfotit.
Co je ale zajímavé – v celém muzeu je jinak zákaz fotit. Když jsem se tam byla podívat já, dokonce bylo potřeba dole zazvonit na zvonek a ohlásit se do „mluvítka“, aby mě pustili dovnitř. Jinak ale velmi hezká a nenáročná výstava. Pokud vyrazíte, určitě nebudete litovat. Otevírací dobu muzea a ceny vstupného najdete na webu Městského muzea. A jelikož se v muzeu prodávají kromě jiných suvenýrů právě i nějací ti Igráčci, možná vás děti umluví a odnesete si nějakého domů. Ale proč ne, že? Kdo si hraje, nezlobí.
