„A přivezl jsme s sebou Drahotu“. Velký hold ochotníkům z Kostelního Hlavna
Naprosto báječné divadelní představení předvedli ochotničtí herci z Kostelního Hlavna. Hra „Rytířova dcera“ s humorem ukázala na problémy dnešní doby a všechny zúčastněné pobavila. Děj nás přenesl kamsi do středověku na tvrz dávného rytíře.
My sem nahlížíme ve chvíli, kdy je rytíř pryč, ve válce, na doma zůstala jeho krásná mladá dcera se svojí chůvou a služebnictvem. Dcerunka nelenila Záhy se však ukazuje, že si dcerka nelenila a pro svého tatíčka připravila velké překvapení. Otěhotněla. Jenže co čert nechtěl, její „ženich“ je nejen neurozený, ale navíc chudý.
Aby nikdo nic nepoznal
Pán domu se má navíc zanedlouho vrátit a tak dívka s chůvou i nastávajícím přemýšlejí, kterak to nejlépe navléknout, aby tatínek nic nepoznal. Což se od začátku jevilo jako úkol velmi nesnadný, jelikož její velký pupík na první pohled značil opravdu pokročilý stav těhotenství.
Hudba, láska a záhadný příběh dvou můžu: Výjimečné představení zavítá do Boleslavi
Situace se ještě trochu více zkomplikovala, když se tatínek doopravdy vrátil a s sebou ještě někoho přivezl. Byl to Drahota – ten Drahota, nikoli ta drahota s čímž si scénář několikrát vtipně pohrál. K tomu všemu se nejednalo o jen tak nějakou návštěvu. Drahota totiž má být pro rytířovu dceru ženich.
Výborná atmosféra
Před poloslepým rytířem se těhotenství chvíli tajit dalo, ale milý Drahota viděl moc dobře a tady začíná největší legrace. Obrovský potlesk Herci si dali velmi záležet, nevypadávali z rolí, hráli jako profíci a bylo jim většinou velmi dobře rozumět.
Moc se mi líbila bezprostřednost chůvy i zmiňovaného Drahoty, nebo vtipné kousky, které předváděli zbrojnoši. Chválím také kostýmy i jednoduchost kulis, které dokreslovaly dobovou atmosféru. Publikum se celou dobu bavilo a herce odměnilo obrovským potleskem. Ochotníky z Kostelního Hlavna chci rozhodně ještě někdy vidět!
