Ezo Zubejda a česká Carrie Bradshaw? Film Život pro samouky mile překvapil
Tak už máme svoji vlastní Carrie Bradshaw… I když je tedy pravda, že ta česká je rozhodně sympatičtější a rozumnější než ta původní. A o kom je řeč? O hlavní postavě nového filmu Život pro samouky – Kláře, kterou si zahrála Jana Plodková.
Škodolibá legrace se špetkou dojetí: Jaký je nový film Ostrov?
Kdo je pan Božský?
S hlavní hrdinkou Sexu ve městě ji porovnávám především proto, že obě dvě jsou novinářky a věnují se především ženským tématům. A obě jsou též vypravěčky svého vlastního příběhu. Místo abychom je věčně pozorovali, jak sedí u počítače a něco do něj „datlují“ (protože dámy a pánové, tak to občas u novinářek a spisovatelek prostě je :D), všechno podstatné nám sdělí vtipný a vypointovaný voiceover. V případě filmu Jitky Rudolfové Život pro samouky navíc doplněný sem tam i groteskními představami hlavní hrdinky Kláry. Jana Plodková je žena mnoha tváří a tentokrát perfektně předvedla trochu nejistou ženu, která má ale pořád co nabídnout.
Setkáváme se s ní v den jejího výročí svatby. Jenže s manželem (Jaroslav Plesl) jim to už dost zevšednělo, a tak oslava rozhodně nedopadne podle plánu. Naopak, Klářin muž se rozhodne, že toto je ten pravý moment se rozejít. Oba partneři začínají rázem znovu a vypořádávají se s nástrahami krize středního věku. On si koupí motorku, ona kolo. Ale život se jí tím kupodivu nezlepší drasticky k lepšímu, jak to tak občas ve filmech bývá. Jen jí kolo přinese spoustu nových situací, leckdy i trapasů. A na scéně se objevují hned dva zajímaví muži – navíc v podání charismatických fešáků Václava Neužila a Davida Švehlíka.
Je jeden z nich „pan Božský“, dokonalý chlap? To už se nechte překvapit, ale snad vám neprozradím příliš, když řeknu, že i když se na všechny přítomné pány vlastně dobře dívalo, bylo jasné, že ani jeden není bez chybičky. Byla jsem vlastně docela připravená na to, že uvidím klasický klišé závěr, ale nestalo se – a bylo to příjemné překvapení. Život pro samouky jde trochu jinou cestou a zanechal tak ve mně milý pocit zase z jiného důvodu než jiné romantické filmy. Takové malé zahřátí u srdce.
„Houdová“ i týpek ze seznamky
Skvěle se podařilo celé obsazení, u zmíněných pánů nechci ale zabíhat příliš do podrobností. Každopádně všichni působí velmi uvěřitelně a vyvolávají v nás ty správné pocity.
Scénář Jitky Rudolfové podle knihy Barbory Šťastné navíc dobře kombinuje realistický pohled na určité aspekty života (manželství, děti a puberta apod.) s jistou dávkou nadsázky, která obvykle padne na dané místo jako ulitá. Například se pobavíme tím, jak šíleně může dopadnout schůzka sjednaná na online seznamce, jakých je dnes plno. Zde tedy musím vypíchnout i skvělý výkon Lukáše Příkazkého. Myslím, že by asi nebyl rád, abychom si ho zaškatulkovali jen jako tohoto originálního týpka ze seznamky (kdo ho viděl v 7 pádů Honzy Dědka, tak určitě ví, na co narážím a v čem byl tak speciální), ale je pravda, že teď už si ho opravdu budu pamatovat. Skvěle pobavil a co je nejhorší? Tou mluvou mi připomněl i něco z mého života, takže jsem si nebyla jistá, jestli se smát, nebo skřípat zuby a chytat se za hlavu.
Rozporuplné pocity vyvolává také postava influencerky a koučky Muriel (nenechte se napálit, je to Marcela :D) v podání Báry Seidlové (pohádková princezna Zubejda). Chvíli na ní koukáte jako na obrázek a stejně jako Klára se podivujete, jak je možné, že vypadá tak půvabně. Zkrátka chodící filtr na instagramu :). A pak otevře pusu a chcete ji zaškrtit holýma rukama. Nebo tedy aspoň já chtěla. Skvěle napsaná i zahraná postava, naprosto přesně jsem rozpoznávala fráze influencerek a dalších ezo a bio bytostí. A ten zasněný pohled do jiných vesmírů… Nevzal si tu někdo inspiraci náhodou i z Heleny Houdové?
Sympatická je také Klářina matka v podání Zuzany Kronerové. Asi nebylo vždy jednoduché s takovým živlem vyrůstat, ale je svá, ničeho se nebojí a z ničeho se nehroutí. Především ne kvůli chlapům, protože to za to zkrátka nestojí. Obdivovala jsem její pohled na svět a můžu jen doufat, že v jejím věku budu také tak nad věcí.
Není malých rolí
Bavily mě i další drobné postavičky, například drsný školník v podání Jiřího Vyorálka (známe ho z První republiky), ale také figury z Klářiny práce – single kolegyně, která si na nic nehraje (Simona Babčáková), a afektovaný šéf (Andrej Polák), který se na vás sice směje, ale pokud mu do noci nepošlete článek, tak letíte.
Mělník, Praha, Mladá Boleslav… Šárka z Ulice i divadelní Adina odhalila místa svého srdce
A to je poslední věc, nad kterou jsem se chtěla pozastavit. Jak už to tak v podobných filmech bývá, práce hlavní hrdinky je tu trochu upozaděná. Když náhodou Klára sedí za stolem v kanceláři, nenapíše snad ani půl slova a spíše drbe s kolegyněmi. O jejím psaní se tak skutečně nedozvíme skoro nic, jen to, že má problémy s uzávěrkou. Stále řeší soukromý život a články honí na poslední chvíli doma na notebooku. Navíc, věčně nemá nabíječku. Což o to, neříkám, že jsem se v tom trochu neviděla,… ale vyjít z domu bez nabíječky na notebook, to prostě nejde. Je to komedie, a tak to beru zkrátka jen jako další vtipnou překážku v cestě. Jenže jednu věc nám už film neukázal, a, i když uznávám, je to asi trochu nemoc z povolání, tak mi teď prostě v hlavě zní jenom jedna jediná otázka: Sakryš, odevzdala Klára ten článek, nebo ne? 🙂
Jana Plodková - Život pro samouky
