Vánoční příběh je novinkou na Netflixu: Kde najdeme kostel, kde se natáčelo?
Na Netflix nově přibyl další snímek z české produkce, a to Vánoční příběh. Jeden Štědrý den a spletité klubíčko postav. Povede se ho včas rozmotat, aby byly Vánoce opravdu šťastné a veselé pro každého?
Velké náhody, velké hvězdy a romantika převálcovaná humorem… Jaký je film Vánoční příběh?
Setkání na půlnoční
O tomto snímku se skutečně bohatým obsazením plným hvězd (Karel Roden, Jiřina Bohdalová, Pavel Kříž, Hynek Čermák, Jana Plodková, Jan Nedbal, Sara Sandeva….), už jsme v minulosti psali. V rámci Dámské jízdy jsme ho ostatně zhlédli právě před rokem. Dnes bychom se chtěli ale opět pozastavit nad jedním z filmových míst, která si zde zahrála. Dokonce je to místo velmi klíčové pro celý děj a především pro jeho závěr.
Už víte? Kdo Vánoční příběh již viděl, jistě si vzpomene, že jsme se v rámci děje několikrát ocitli ve stejném kostele. Nejprve se tam coby falešná novinářka vydala Diana (Máša Málková), aby se setkala s místním knězem (Jaroslav Plesl), později se tam na půlnoční setkala většina důležitých postav. Osud tam svál například i Aničku (Anna Fialová) a Petra (Vladimír Polívka), politik Přemek Skála (Karel Roden) se tam potkal zase se svou oponentkou (Lucie Kožinová) a především tam došlo na jeden proslov plný lásky.
Tentokrát nás filmaři navíc ani moc „za nos netahali“, naopak ve snímku mluvili o Kostele sv. Havla, přičemž právě tam se natáčelo. Jedná se o trojlodní kostel na Starém městě v Praze, konkrétně pak v Havelské ulici. Pokud jste někdy zavítali na Havelské tržiště, jistě jste tuto budovu též zahlédli.
Historie svatostánku
Ve filmu si zahrálo jak barokní průčelí stavby, které vzniklo v 18. století, ale i interiér svatostánku. V něm rozhodně zaujme hlavní oltář s obrazem od Jana Kryštofa Lišky (17. století) i sochami M.V. Jäckela.
Historie místa sahá až do 13. století, farní kostel totiž založil český panovník Václav I. již roku 1232. Původně byl vystavěn v gotickém slohu, později naznal již zmíněných barokních proměn. Svůj název má po svatém Havlovi, jehož ostatky kostelu daroval sám císař Karel IV., známý pro svou zálibu v relikviích.
V současnosti je Kostel sv. Havla svěřen do péče karmelitánům, spadá pod Římskokatolickou farnost u kostela Matky Boží před Týnem. Podívat se tam můžete například v rámci bohoslužeb. Mše svaté se zde konají ve všední dny ve 12:15 a v neděli v 8:30. Odehrávají se tam též různá setkání společenství. „Hledáte-li společenství, jste srdečně zváni,“ zve kostel na svém webu.
Dražický kostel nese nové jméno. Uvnitř najdeme malby z doby Karla IV.
Kdo byl sv. Havel?
Svatý Havel, známý také jako Galus, byl kněz a poustevník narozený kolem roku 550 v Irsku. Šířil křesťanství ve Francii a také na území, které dnes známe jako Švýcarsko, kde tehdy žili pohané. Proslul velkou moudrostí a mnozí mniši u něj hledali rady. Zemřel asi v roce 645. Váže se k němu několik legend, z nichž jedna zmiňuje jeho setkání s rozzuřeným medvědem. Světec se údajně řevu šelmy nezalekl, ale neohroženě vzal do ruky jeho nadzvednutou tlapu. Následně mu z ní vyňal trn, který tam měl medvěd zapíchnutý. To prý vedlo k tomu, že se z Havla a ze zvířete stali přátelé.
