Tři »tátové« a jejich Dlouhá noc: Jací jsou Šviháci s Pechlátem?

 

 

Snímek Šviháci režiséra Braňa Mišíka, který se spolu s Antonem Ondrejkou podílel i na scénáři, vstoupil do kin 22. ledna. Hlavní zápletka je jasně daná už v traileru – hlavní postavou je Dan (Martin Pechlát), který je většinu času šťastné ženatý se svou láskou, dětskou lékařkou Evou (Jitka Schneiderová). Jen když s kapelou Šviháci jede na kšeft do lázní ve slovenských Piešťanech, odskočí si na čas hrát si na tatínka malého Lea (Emanuel Bugala).

 

Jenže když Leova maminka (Zuzana Kubovčíková-Šebová) náhle potřebuje větší pomoc, stane se ze hry na tátu skutečnost, a to včetně všech starostí a povinností. Jenže Eva o Danově nemanželském synovi nemá tušení a… samozřejmě se do lázní chystá, aby svého muže překvapila. 

 

Naštěstí má Dan ještě dva dobré kamarády a kolegy z kapely – Ondřeje (Tomáš Jeřábek) a Filipa (Daniel Fischer), kteří jsou ochotní mu s péčí o malého kluka pomoct. Leo má tak rázem hned tři tatínky. A k tomu ještě tetu Helenu Vondráčkovou. Asi si umíte představit, kolik zmatků může takový příběh vyvolat.

Možná jsem původně čekala trochu vtipnější film a víc humorných situací, ale výsledek nebyl nijak tragický. Šviháci se hodně opírají o roztomilost dětského hrdiny a skvěle obsazené dospělé osazenstvo pak naštěstí udrží i jinak slabší scénář. Podobně jako u filmu Na horách, o kterém jsem zde psala nedávno, jsem tu také viděla jakousi tendenci vykreslit všechny postavy jako v podstatě dobré lidi. Samozřejmě že chybují, lžou, podvádějí a kdo ví co ještě, ale jejich cílem není ublížit. Také díky tomu jsou Šviháci milou oddechovkou, u níž vás asi závěr nijak zvlášť nepřekvapí, ovšem na druhou stranu vyvolá příjemné pocity. 

 

Ve vedlejších rolích neurazí, ale ani nijak zvlášť nenadchnou například Regina Rázlová, Sabina Remundová, Ema Klangová Businská či Erika Stárková. Sama sebe si zde také zahraje Tatiana Drexler, známá ze StarDance.

 

Jako bonus je zde pak také vizuální stránka, kamera Juraje Chlpíka a celková barevnost se k filmu hodí. Vše pak také dokresluje prostředí lázní a nutno říct, že i když jsem v Piešťanech nikdy nebyla a ani jsem po návštěvě nijak zvlášť neprahla, Šviháci mě dokázali docela nalákat. Vypadá to tam skutečně nádherně.