Proč se říká… sobota: Sláva odpočinku i bohu času
Víkend máme určitě všichni rádi, ale proč se vlastně sobotě říká sobota? A k čemu je tenhle den zkrátka předurčený?
Výstava fotografií i obrazů krásné ikony: Znáte 100 tváří Marilyn Monroe?
Slovo sobota vzniklo z hebrejštiny, konkrétně z termínu šabat, což je v židovské víře dodnes svátek, den odpočinku a klidu. Považují sobotu za sedmý den a připomínají si, jak Bůh odpočíval po stvoření světa. U nás tak vidíme spíše neděli, kdy zkrátka „nic neděláme“. V sobotu je ale prý vhodné dokončit všechnu rozdělanou práci, ale už nezačínat novou.
Podobně vznikl název pro sobotu i v jiných evropských jazycích, například v italštině je to sabato, ve španělštině sábado (stejně tak v portugalštině) a překladem a odvozeninami se došlo také k francouzskému samedi či německému Samstag. V Rumunsku je pak tento den v týdnu známý jako sâmbătă.
Trochu jinak na to šli v severských zemích, kde je sobota spojená s bohem Lokim. Ve Skandinávii byla zase historicky sobota považována za koupelový den a islandské slovo pro koupel, tedy Laugardagur, se zkráceně propsalo i do samotného názvu dne. Maoři naopak sobotu pojí s praním prádla.
A jak k sobotě přistupuje angličtina? Slovo Saturday bychom mohli vystopovat až do latiny, protože v římském kalendáři patřila sobota bohu Saturnovi. Z dies Saturni, tedy dne Saturna, se vyvinulo také nizozemské Zaterdag či Satertag ve vestfálských nářečích němčiny. A co byl Saturn vlastně zač? Jedná se o boha času, v řečtině ho známe pod jménem Chronos. Dále měl na starosti též zemědělství a sklizeň.
