Proč se říká… Neděle – den odpočinku či slunce
Některá slova už máme tak zafixovaná, že o nich často ani nepřemýšlíme. Napadlo vás ale někdy, jak vznikly názvy dnů v týdnu a proč jsou třeba v angličtině úplně jiné?
Takhle jste si užili benátecký jarmark: Dobroty, hudba, krásné výrobky a skvělé počasí
Dneska neděle byla, je a bude
Dnes máme neděli, což je zrovna den, u něhož máme asi docela jasno. Neděle od slova nedělat. Právě sedmý den v týdnu je totiž dnem, kdy nemáme pracovat, ale naopak se věnovat odpočinku.
Vychází to již z Bible, jelikož si křesťané v neděli připomínají vzkříšeí Ježíše Krista. Také říkají, že právě sedmý den Bůh při stvoření světa odpočíval, ovšem čistě dle Starého zákona je to spíše sobota, což tedy dodržují židé. V Česku sice v minulém století fungovaly i soboty jako běžné pracovní dny, ovšem rokem 1989 byly zrušeny a od té doby máme hned dva volné dny, tzv. víkend, což pochází z anglického weekend, tedy konec týdne.
Spojitost mezi neděláním a sedmým dnem týdne funguje i v některých dalších (především slovanských) jazycích – například v polštině, slovenštině, ukrajinštině apod. Ovšem třeba v Rusku znamená název tohoto dne přímo vzkříšení.
Jiné jazyky zase název odvodili z latinského dies dominica, což znamená Den Páně nebo také Pánův den. V Itálii tak mají domenicu, ve Španělsku domingo a ve Francii zase dimanche.
V angličtině a v němčině na to šli ale úplně jinak – jejich pojmenování pro neděli totiž vznikla již v předkřesťanské době. Označují tak neděli za „den slunce“. Anglicky tedy Sunday a v němčině Sonntag.
Který název je podle vás ten nejlepší?
Třídní schůzky, na které jde člověk rád? Tak to je hra Úča musí pryč
