Zámek Bon Repos, to není jenom Maršálek a Bebarová. Od Šporkova loveckého zámečku k dnešním prohlídkám
Nejstarší část zámeckého vršku je spojena se jménem rodu Šporků, kteří zde měli malé lovecké sídlo. Právě z tohoto období pochází i původní objekty, kolem nichž se pozdější podoba zámku postupně rozvíjela. My jsme si tady povídali se zaměstnankyněmi ( zámek je v soukromých rukách) Markétou Machačovou, která se stará o rozsáhlou zahradu a Renatou Kinskou.
„To byla původní Šporkova chýše. To je vlastně nejstarší část tady na tomhle vršku. Tady měl Špork svoje malé lovecké sídlo. Byly to tři budovy – Šporkovo, Herkománius a ubytování pro hosty,“ vysvětluje Markéta Machačová.
Na barokní základ navazovaly další stavební etapy a majitelé. Výklad prohlídek proto postupně přechází od šporkovského období přes další rody až k novějším přestavbám a současnosti. „Pak jedu přes renesanci, to je Příchovský… a ustoupí se do nového zámku,“ popisuje Markéta Machačová.
„Bez filtru“ s Petrem Poláčkem: Čím vším jsem byl. O Superstar, slávě, hudbě, životě a zpěvu
Součástí areálu je i zahrada a drobné stavby, které připomínají jeho proměny. Kaplička vznikla přestavbou staršího altánu s pramenem, původně založeného ještě za Šporka. Později byla upravena Kinskými. Také zahrady měly v baroku výrazně reprezentační a zábavní funkci. Podle průvodců zde bývaly keřové labyrinty a prostory pro lovecké hry. „Špork měl zahrádky udělané jako keře do labyrintů a pouštěli tam psy na zajíce. To byla tehdy velká kratochvíle baroka,“ vysvětluje Renata Kinská.
Výklad dnes propojuje historii s krajinou i příběhy jednotlivých majitelů. Návštěvníci se seznamují nejen s objekty, ale i s tradicí slavností a honů, které se k místu vážou. „Za Šporka se tu dělaly festivity a parforsní hony. Nechal dva hajné vyučit ve Francii hře na lesní roh a při slavnostech byli hudebníci rozmístění po krajině a troubili,“ osvětluje zahradnice Markéta. Součástí prohlídek je také okolní zeleň a dendrologický výklad o starých stromech, které pamatují různé etapy vývoje.
ZUŠ Jiřího Antonína Bendy slaví 40 let. Jubileum provází ples i březnový koncert
Trasa se přizpůsobuje návštěvníkům – někdy začíná u nejstarší části, jindy u kapličky nebo v zahradě. Ukazují se i technické zajímavosti, například historická studna, jejíž hloubka se podle průvodců pohybuje kolem sedmdesáti metrů a voda v ní nikdy nebyla. Naopak, říká se, že tudy Špork zachránil knihy z Lysé nad Labem a to pomocí koňského povozu.
Dnešní prezentace areálu tak vědomě spojuje jednotlivé historické vrstvy. „Mícháme současnost a minulost,“ říkají ženy. Návštěvníci tak během jediné prohlídky dostanou naservírovaná všechna důležitá historická období včetně toho kdy na zámku měla zázemí armáda. Areál není volně přístupný, v létě se zde konají svatby a prohlídku je potřeba objednat předem. Kromě toho je část areálu možná pronajmout k ubytování.
Foto: Zuzana Kodrlová Zelenková
