Dva kluci a jedna osudová zpráva: Bambas a Böhm září v představení Smiley
Sejdeme se na Pitevně (ve Studiu DVA): Černý humor i špetka naděje
Dokonalý soulad
Navštívila jsem při té příležitosti Letní scénu na Vyšehradě, kde se Smiley uvádělo ve středu 30. a ve čtvrtek 31. července v rámci Prague Pride. Vtipné je, že jsem nedávno kamarádce tvrdila, že se na žádné akce Pride nechystám, aniž by mi došlo, že ta divadelní hra, na kterou už se asi měsíc těším (a buďme upřímní, už předtím jsem chtivě pokukovala po billboardech s reklamou na ni), je vlastně také součástí. No, jak jinak bych vlastně já mohla něco podpořit, než návštěvou divadla, je to víc než příznačné.
Mrzí mě, večer, kdy jsem Smiley navštívila (ve středu) zrovna počasí nevyšlo nejlépe, ale tomu už žádný další význam raději nepřikládat – vždyť letos to není nic výjimečného, že prší. Nutno ale podotknout, že už jsem nějaké letní scény v dešti zažila (posílám pozdrav Bobu Kleplovi ve Vysavači), ovšem tuhle jsem si (i počasí navzdory) asi nejvíce užila. První polovina představení autora jménem Guillem Clua (v překladu Tomáše Loužného) utekla jako voda a byla jsem ráda, že přestávka byla hodně zkrácená, už jenom proto, že jsem byla zkrátka napnutá, jak to bude dál. Stejně tak druhá polovina mě bavila, i když se přiznám, že jsem se stejně nejvíc zajímala o naši hlavní dvojici a vtipné pasáže plné vedlejších postav bych klidně i vynechala, i když je pravda, že to byla skvělá příležitost, jak ukázat, nakolik je Daniel Bambas skvělý a tvárný herec. Přísahám, že jsem po jedné proměně v jinou postavu na moment úplně zapomněla, že se dívám pořád na něj.
Celou dobu nám příběh Smiley představují pouze dva herci a již zmíněného Bambase doplnil Jiří Böhm. Byla jsem zvědavá, jak bude tato kombinace herců fungovat, už jen s ohledem na věkový rozdíl mezi nimi. Je sice poznat, že Daniel je přece jen o něco zkušenější herec, ovsem to je naprosto v souladu se samotným příběhem a tím, jací jsou hlavní hrdinové Bruno a Alex, takže ve výsledku chválím obsazení zcela – zvoleno bylo výborně. Oba pánové navíc hráli nanejvýš autenticky a povedlo se jim vykreslit postavy velmi uvěřitelně. Byli to zkrátka dva kluci z masa a kostí, kterým se nedalo než fandit. Ke konci už jsem pomalu ani nedýchala a jen čekala, jestli…
Seriál Bora PODCAST (2. část) včetně SPOILERŮ: Dvě tváře Geislerové a jeden velký rauš
Ale ne, děj vám tu prozrazovat nebudu, řeknu jen, že na začátku i na konci zazní zvuk přijaté zprávy, což působí trochu jako rámec celého vyprávění. Také bych chtěla ještě dodat, že ten dojem, že sleduji reálný příběh a ne jen divadlo, podpořila i vizuální stránka (Agnieszka Pátá-Oldak)- civilní kostýmy a velmi prostá, ale skvěle dostačující scéna. Jednoho detailu jsem si všimla přesně v ten moment, kdy to začalo být důležité. A já jen přemýšlím, jestli jsme to měli před očima už od začátku. Pokud ano, tak je to naprosto geniální. Co naplat, myslím si, že budu muset v budoucnu vyrazit ještě znovu. Přidáte se? Na programu má Studio DVA tento kousek během léta ještě v srpnu, v září se pak Bruno s Alexem přestěhují na Malou scénu. Tam už opravdu nezmokneme :).
