Milé překvapení i ideální chlap Vacula… Co nabízí nový film Dřevorubec?
Zdání klame, takže i špatná odbočka vás nakonec může dostat přesně na to místo, kde máte být. Své o tom ví i Jana v novém filmu Dřevorubec.
Poslední člověk v Kolíně… tedy vlastně na Zemi. Stránský a Matonoha bavili v Městském divadle
Na první pohled křehká a zhýčkaná dáma z velkoměsta se ocitne v novém a drsnějším prostředí. Překonává překážky, postupně se s daným místem sžívá a najde tu i lásku a štěstí. To je šablona, kterou už využily snad stovky romantických filmů, především v Americe. I u nás už zřejmě tento příběh nachází své diváky, před časem například ve snímku Na horách a nově právě v případě Dřevorubce Petra Zahrádky (scénář a režie). Tentokrát nemusíme překonávat vrcholky velehor, ale ocitáme se v prostředí beskydských lesů. Prostředí pily a bahnitá zem sice nijak zvlášť romanticky nepůsobí, naštěstí tu máme krásné roubenky a samozřejmě panoramatické záběry na nádhernou přírodu. Musím říct, že zde to díky kameře Marka Jandy bylo vyváženo natolik mistrně, že to dohromady vytvářelo příjemný celek a ne přeslazený kýč (snad až na drobné výjimky :).
Pro atmosféru je důležitá také hudba (Jakub Krajíček), ovšem přiznám se, že přímo z filmu si nepamatuji ani notu. Zachraňuje to až píseň, která doprovází závěrečné titulky. Milá a jemná melodie s hezkým textem. Kladně hodnotím víceméně i samotný scénář, který sice některé motivy spíše jen naznačuje a řeší z rychlíku, než aby se jim věnoval do hloubky, ovšem v rámci svého žánru funguje tak, jak má. Ba co víc, dokáže i překvapovat a spolu s hereckými výkony všech zúčastněných také bavit.
Podle ukázek jsem očekávala klasický milostný trojúhelník, kdy Janě neboli Pavle Gajdošíkové budeme závidět hned dva zdánlivě dokonalé chlapy – Marka Lamboru ve městě a Adama Vaculu na venkově. A postupně s ní budeme zjišťovat, ke kterému se víc hodí a který život jí vlastně víc vyhovuje. Chyba lávky, protože Karel v podání Lambory se svým chováním ze hry vyřadí už v prvních minutách filmu. Ačkoliv mu jistě nikdo neupírá charisma, naše sympatie nemá šanci získat. Zbytky úcty k němu definitivně ztrácíme, když jde do tuhého a on se bojí jen o své drahé auto.
V případě Pavla, kterého hraje Adam Vacula, bychom na základě podobně laděných snímků možná čekali neotesance a hulváta, ale i to je omyl. Možná je trochu víc uzavřený, ale jinak je vykreslován jako v podstatě ideální partie, pracant a chlap s dobrým srdcem. Jeho backstory je zajímavá, i když nepříliš rozpracovaná. Holýma rukama postaví dům, aniž by se moc zapotil (ano, scéna bez trička je zaručena), dokonce mu nevadí, že nemá kde spát. Pomůže každému a volný čas (nevím, kde ho bere) tráví s klučinou z dětského domova. Dámská srdce už pukají, a to jsme ještě nedošli ani na taneční parket. Právě tam vznikla podle mě jedna z nejhezčích scén snímku, kdy tu jiskru mezi hlavními hrdiny prostě nelze přehlédnout. Dojde i na nějaké držení za ruce, polibek či společně strávenou noc, jak už to tak bývá, ale všechno je to podáno dost ve zkratce, a tak mi tanec nakonec utkvěl nejvíce.
Milým překvapením je fakt, že příběh se hodně točí kolem samotné Jany a jejího pracovního života. Doposud byla zvyklá na teplé místečko v kanclu a najednou má řídit lesnický traktor? První střet s realitou a problémy střídá skutečná snaha a přizpůsobení se, což je sympatické. Pavle Gajdošíkové bez problému uvěříte obě tyto polohy. Díky tomu nepůsobí hloupě ani její zaváhání před samotným závěrem. Je to silná holka, která to zvládá i bez chlapa, ale musí nejprve sama zjistit, kde se cítí nejlépe.
Vedlejší linku pak tvoří Janin vztah s otcem. V minulosti se příliš nevídali a teď jim v cestě ke sblížení stojí také otcovy problémy s alkoholem. Se stopáží 98 minut se však scénář uchyluje k velkému zjednodušování, takže výsledek je spíše rozpačitý a dialogy zde působí dost kostrbatě. Bohužel výslednému dojmu nepomáhá ani casting. Zbytek obsazení se za mě povedl na výbornou, ale Martin Pechlát mi do této úlohy nesedí věkově ani typově. Snaží se seč může a pomáhá mu i proměna od maskérů, ale za mě to ani tak nevyznívá dostatečně autenticky.
To je patrné v kontrastu s dalšími představiteli menších rolí. Především Viera Pavlíková coby vesnická babička Marie je natolik přesvědčivá, že mě v kině vlastně ani nenapadlo, že je to profesionální herečka a ne náhodná stařenka krmící králíky. Do prostředí pily skvěle zapadla Marie Ludvíková a stejně tak pro mě dosud neznámá Rozálie Kuběnová s pořádně peprnými výrazy. Naopak z korporátu musím vypíchnout Michaelu Petřekovou, která už je díky ZOO, Extraktorům a především Božímu plánu ostřílenou tváří z obrazovek. Její Klára zde má fungovat jako sokyně v lásce i práci. Snaživá dívčina, která si jde tvrdě za svým. Mile se na vás usmívá, ale pozor, za rohem vás pomluví. Zkrátka falešná jako grešle, a to nemluvím o její hře na flétnu :). Musím říct, že mě moc bavila.
V pidiroličkách se objeví také Robin Ferro či Lada Bělašková, v dětské roli září roztomilý Vojtěch Bos. Moc prostoru nemá ani Janina maminka alias Eva Leinweberová, ale milovníky Účastníků zájezdu jistě potěší, že se zde znovu shledá s již zmiňovaným Pechlátem. Kdysi potápěč – úchyl a jeho oběť, tady bývalí manželé.
Mě osobně potěšil i závěr, kterému dodala kouzlo atmosféra Vánoc. Sice bych Dřevorubce za vánoční film asi neoznačila, ale už chápu, proč snímek uvádějí právě v době předvánoční. Jen tedy škoda, že podle plakátu to vypadá spíše na léto. A co vy, dáte snímku šanci?


