Zlobří mejdan v Hybernii aneb dětský Shrek baví nejen děti
Pozor, pozor, pokud se chystáte do Divadla Hybernia! Ovládl to tam totiž jeden zlobr, naštěstí je to ale docela dobrák. Přijdete se podívat na Shreka a jeho muzikálové dobrodružství v podání mladých a ještě mladších talentů?
Mládí vpřed
Zatímco do kin pomalu ale jistě putuje filmový Shrek u příležitosti 25. výročí od premiéry, Divadlo Hybernia v červnu uvádí muzikál Shrek jr., což je vlastně představení od dětí pro děti, ale nejen pro ně.
Divadlo na webu uvádí, že je tohle představení vhodné pro žáky základních a středních škol, ale já myslím, že si zde to své najdou i dospělí diváci. A to především díky skvělým výkonům všech na jevišti. Tvoří je mladí herci z Dětských studií. Jejich nadšení a elán opravdu stojí za to a představení je tak skutečně povedené a působí velmi profesionálně. Svůj podíl na tom jistě má i tvůrčí tým, který účinkující vedl a pomáhal jim, aby se mohli předvést na prknech, která znamenají svět.
O hudební nastudování se postarala Barbora Vallon Waschinger, ta se spolu s manželem Václavem Vallonem podílela i na překladu. Tam může nastat trochu kámen úrazu, pokud jste z dabingu s Davidem Prachařem, Danou Morávkovou a Oldřichem Víznerem zvyklí na přesné znění hlášek. Zde přece jenom zazní něco trochu jinak, například při mučení Perníčka vůbec nedojde na Včelku Máju. Každopádně hláška Perníčka Polib mi křupku zní skvěle a není divu, že se dostala i na merch neboli suvenýry, které byly na premiéře 18. května k dostání ve foyer. Výtěžek samozřejmě putuje na Dětská studia. Vedle stánku se suvenýry pak byl ještě sladký ráj plný perníčků, sušenek a dalších dobrot. Úplně se mi sbíhaly sliny.
Ale zpět z foyer do sálu a ke Shrekovi, za kterého vděčíme produkci Karolíny Moravcové a režii Ondřeje Bohaty. Choreografie, které působily jednoduše (ale je vám jasné, že nebyly) a zároveň v sobě nesly i myšlenku, vytvořila Pavlína Mitlener. Pohádkovou atmosféru vykouzlila jednoduchá scénografie a naprosto nádherné projekce (Martin a Marek Hrabalovi). Velmi šikovně a kreativně byly vyřešeny i všechny triky v rámci představení (využitá byla i propadla, respektive vyjížděcí plošiny) a asi nejvíc budu vzpomínat na zjednodušení útěku z věže od Dračice, kdy sledujeme slow motion útěk našich hrdinů za zvuků legendární písně Dragostea Din Tei, načež Oslík omdlí (nevšimla jsem si včas, ale naštěstí děti v hledišti to hned hlásily) a po procitnutí nám to nebezpečenství, co prožili, pro jistotu popíše v živých barvách. A že to Oslík opravdu umí. Potěšil mě i samotný závěr, co patřil písni I’m a Beliver, která je s tímhle animákem už neodmyslitelně spjatá.
Štíhlý pas a dobré zdraví? Mocné účinky čokolády poznáte na zámku Loučeň
Největší hvězdy představení?
Mimořádně povedené byly také kostýmy, velmi věrné původní filmové podobě, v podstatě bych řekla, že v případě Fiony a možná i Shreka dokonce stejné. Oslík dostal šedé lacláče (super nápad) a unikátní podobu dostala Dračice – a moc jí to slušelo. Rovněž masky a líčení byly skvělé, když vezmu v potaz, že zrovna Shrek v tomhle směru není jednoduchý titul. Obligátní zelený nátěr obličeje zde byl doplněn ještě o zelenou háčkovanou pokrývku hlavy se zlobříma ušima. Jednoduché, praktické a fungovalo to.
Nejlepší ale stoprocentně bylo na Shrekovi Jr. vymazlené obsazení. Samuel Skuček je fajnová cibule, tedy vlastně Shrek… navenek věčný morous, ale moc dobře víme, že má dobré srdce a přeje si to samé, jako my všichni. Aby ho někdo měl rád. O tom, že zdání klame, ví něco i princezna Fiona, kterou si zahrála půvabná a šikovná mladá dáma jménem Karolína Pajpachová. Moc pěkně balancovala mezi pohádkovou princeznou a fajn holkou do nepohody, která bude Shrekovi nejlepší parťačkou. V první scéně, kde se s Fionou seznamujeme, má k sobě ještě dvě mladší pomocnice, a to Terezu Rusovou jako malou Fionu a Kristýnu Součkovou coby teen Fionu. Všechny tři byly skvělé a nejlepší bylo, když své hlasy spojily. 🙂 A toho, že slečny hrály i další menší role, jsem si popravdě ani nevšimla, tak šikovně to bylo zamaskováno.
Naprostou hvězdou byl od začátku až do konce Jan Moulis neboli Oslík. Nejenže měl ruce vlastně stále zaťaté, aby to vypadalo, že má kopýtka, ale navíc nasadil neuvěřitelné tempo mluvené řeči a ještě se tvářil, jako že je to jeho přirozenost. S tímhle Oslíkem se i všední den musí proměnit v parádní mejdan.
Záporák, kterého nelze brát vážně, jelikož byste ho přinejhorším strčili do kapsy a odnesli pryč, je Lord Farquaad, jehož ztvárnil Arsen Pletan naprosto přesvědčivě. Brzy mi začal lézt na nervy, takže už jsem se vlastně nesmírně těšila, až ho nějaká ta obludička sežere :). Ovšem Dračice v této verzi rozhodně není žádná lítá saň, naopak je to nádherná, i když trochu nebezpečná bytost. Nepřibližujte se příliš, mohli byste se popálit, protože Maya Hurtová předvedla naprosto žhavou show. Samozřejmě v mezích slušnosti, jsme stále na dětském představení, ale jinak její rudou esenci a skvělé číslo popsat nedokážu.
Z pohádkových postav bych ráda vypíchla Pinocchia v podání Barbory Pellové, která perfektně pracovala s hlasem a kromě toho vychytala i „dřevěné“ pohyby. Navíc její zvolání, že není dřevěná loutka, bylo tak přesvědčivé, že se s ní některé děti v hledišti začaly hádat. Hrdinou je snad v každé verzi Shreka i Perníček, zde znázorněný pomocí plyšáka, kterého vedla Eliška Šobrová. Hlasově se do toho též pořádně obula, díky čemuž si nás brzy získala. Stejně tak si potlesk zaslouží i všichni ostatní účinkující a poslední pochvalu směřuji ještě ke všem dřevěným panáčkům z Dulocu, kterým děkuji za tuto další legendární písničku. Dokonce i otevírání úst měly vychytané tak, aby vypadaly skutečně jako ze dřeva. Tleskám! Sečteno podtrženo, byl to magický večer plný pohádek a humoru, zkrátka Shrek, jak má být.
