Tři bratři, tři švagrové plus jedna nebezpečně sexy sekretářka: Příbuzné si sice nevybíráme, ale představení ano

Komedii z repertoáru Agentury Harlekýn jsem navštívila na Letní scéně Harfa. Částečně mě nalákala představa, že možná na střeše obchodního centra bude ve vedrech, která poslední dobou panují, trochu příjemněji. To se potvrdilo, jelikož na střeše je několik mlžítek, díky nimž se člověk skvěle osvěží. A pokud by to nestačilo, je tu ještě řada stánků s občerstvením včetně chladivých nápojů či zmrzliny a ledové tříště.

 

Přiznám se, že mě také oslovil samotný název inscenace Příbuzné si nevybíráme, ovšem čekala jsem původně asi něco malinko jiného. Motiv snášení se s rodinou, tu sice najdeme v podobě tří švagrových, ale podle mě je to spíše vedlejší linka, která se naplno rozehraje až téměř ke konci představení. Daleko více prostoru je zde věnováno poměrně typickému tématu  –  manželství a úvahám o důvěře, nevěře a o tom, co se ještě dá odpustit a co ne. V příběhu poznáváme tři bratry (podnikatel Francky, zubař David a advokát Yvan) a jejich manželky (Nicole Christelle a Mathilda). Společně se sejdou v novém domě Franckyho a Nicole, oslavují, komentují, pomlouvají a hodují. Vše ale už od začátku narušuje fakt, že hostitelka pozvala také Natalii, Franckyho sexy sekretářku. Zatímco muži zblednou, dámy se nebojí do toho šťourat a postupně se tak dozvídáme, jak se pánové s Natalií vlastně seznámili a zda mezi nimi náhodou nebylo i něco víc.

 

Dílo Erica Assouse (uváděné v překladu Jana Nováka) je typickou francouzskou konverzační komedií, kdy se nám postupně odkrývá pavučina lží, aby na konci zůstala jenom krutá pravda, ohlodaná až na kost.  Výhodou je také to, že představení mělo premiéru již v roce 2009 a herci jsou tak s textem skvěle sžití, a tudíž vědí, které hlášky fungují a co a kdy vypointovat, aby se divák zasmál. Myslím, že takových chvil, kdy jsme se upřímně zasmáli, bylo skutečně hodně. Kromě toho ale zůstávalo i mírné napětí díky otázce, která visela ve vzduchu – Kdo měl vlastně pletky s Natalií? Moc se mi líbilo, že díky skvělým hereckým výkonům všech zúčastněných se povedlo něco jedinečného. Odpověď byla vlastně celou dobu na dosah ruky, indicie v podobě pohledů a nevyřčených věcí k ní vedly, přesto se vždy našlo něco, co nás svedlo jinam nebo přitáhlo pozornost jiným směrem. Díky tomu jsme se opravdu nenudili.  

 

Musím tedy říct, že jméno Natalie tam zaznělo tolikrát, že jsem na ni začínala mít alergii ještě předtím, než se vůbec objevila. Ale když se objevila její představitelka Lenka Zahradnická (ferman jí bohužel přisoudil jméno alternující Malvíny Pachlové), trochu se to zlepšilo.  Přesně naplnila naše očekávání – byla mladá, drzá, lehkovážná a koketní. Zároveň ale moc dobře věděla, co dělá. Když něco vypustila z úst, nebyl to žádný omyl, byl to vypočítaný krok její chladné a strategické hry, jak se pomstít a jak ublížit. Bylo však nad slunce jasné, že to všechno dělá jenom proto, že nejdřív bylo ublíženo hlavně jí. Touží také jen po lásce, jako všichni ostatní. Její výkon se mi asi líbil ze všech nejvíc.

 

Skvělí ale rozhodně byli i pánové Josef Carda, Martin Zahálka a Václav Vydra. Z dalších dam mě bavila jedovatá Mathilda v podání Zuzany Slavíkové (a byla bych opravdu zvědavá na alternaci Kamilu Špráchalovou), skvěle se doplňovaly i Eva Režnarová a Eva Janoušková. U ní bylo zajímavé, že byla během večera o berlích, c což patrně není součástí původní role. I tak ale vše zvládla a vůbec to nerušilo.

 

Inscenace má stopáž něco přes dvě hodinky a obě části ubíhaly zcela přirozeně, takže člověk se nestačil nudit. Snad jen samotný závěr je možná zbytečně natahovaný. Trochu zvláštně působily také zmínky o tom, jak je postavám chladno, zvlášť, když jsme na letní scéně řešili spíše opačný problém. Ale to je zkrátka již věc původního textu a má to ukázat i rozdíly mezi vnímáním teplot napříč věkem a pohlavím. Takže se to dá pochopit a absolutně to nezkazilo zážitek. Komedie Příbuzné si nevybíráme se tak k pohodovému letnímu večeru skvěle hodila.

 

Letní scéna Harfa toho má ostatně v repertoáru mnohem víc a představení se zde hrají až do konce srpna.  Mrkněte na program na jejich webu. Caveman, A do pyžam! či S Pydlou v zádech. Co si vyberete?