Lechtivé výlety, obludky i opera: Překvapení ve světě Adolfa Borna

 

Adolf Born byl ilustrátorem, grafikem, dokonce i autorem divadelních scén a kostýmů. Tvořil též velmi sehranou dvojici s dramatikem a scenáristou Milošem Macourkem  – společně vytvořili nespočet projektů, především na poli animovaných filmů. Večerníčkoví žáci 3.B. Mach a Šebestová, ale i opička Žofka nás provázeli dětstvím. V pozdějším věku nám Bornovy obrázky dokreslily filmovou sérii »Básníci« či titulky filmu Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. 

 

Vždy ale platilo, že měl svůj vlastní, fantazijní svět, který se tomu našemu sice v něčem podobal, ale fungoval podle trochu jiných pravidel. Zelené, okřídlené a zubaté potvůrky jsou tam kupříkladu daleko běžnější než u nás. Náhled do jeho duše nabídla nedávno i výstava s názvem Adolf Born – Výlety s překvapením, kterou hostila Galerie Kmoch na Praze 4. Jak název napovídá, hlavním tématem bylo cestování. Vystavené grafiky znázorňovaly různá místa a dovolily nám je navštívit očima autora. Občas je to pohled trochu surový, ironický a často i trochu lechtivý.

 

Mně osobně nejvíc zaujalo dílo, na němž císař Rudolf II. projíždí Zlatou uličkou. Nevím, co přesně mě upoutalo, ale řekla bych, že Born zkrátka Rudolfa dokázal zvěčnit přesně tak, jak si ho představuji já sama. Hned na několika grafikách jsem si také všimla různě schovaných pejsků či jiných zvířátek. Chvíli jsem si dokonce myslela, že na mě kouká pes Jonatán. Což podle mě znamená, že Mach a Šebestová nemohli být daleko. Také pro mě bylo novinkou, že Adolf Born byl milovníkem oper a některé ho dokonce inspirovaly. Jedno dílo tak například odkazovalo na Prodanou nevěstu.

 

Zmíněná výstava byla k vidění v průběhu letošního června a poté byla ještě prodloužena do 12. července. Já sama jsem o ní sice věděla déle, ale vlastně jsem netušila, že se bude jednat jen o tak krátkodobou záležitost. Návštěvu jsem tedy stihla v podstatě za pět minut dvanáct. Třeba ale není všem dnům konec. Tento rodák z Českých Velenic, který před deseti lety zemřel ve věku nedožitých 86 let, by si jistě nějakou další výstavu zasloužil. A ostatně možná i o něco rozsáhlejší. Co myslíte?