Tanec, koktejly, odvaha a otevřenost v jednom kufru: Anna Polívková ovládne Studio DVA

Milá Susan

chtěla bych ti toto tolik říct. Budu se tedy muset krotit, abych neprozradila úplně všechno, protože jedna z věcí, kterou máme společnou, je to, že neumíme být stručné. Akorát je tu ten rozdíl, že moje monology probíhají především v mé hlavě, jelikož jsem introvert. Případně je můžu hodit »na papír«, jako teď. Ehm, takže názvy kapitol? 🙂

Ty jsi mě ale úplně odzbrojila tím, že vše zvládáš říkat naprosto otevřeně. A navíc cizím lidem, úplně kdekoliv. To chce pořádnou dávku odvahy a upřímnosti, takže když už jsi byla takhle upřímná ty, teď je zase řada na mně. Proto jsem se taky rozhodla to tentokrát pojmout touto trochu netradiční formou a oslovit tě přímo, i když asi nemáš tušení, kdo jsem. Já už mám tedy pocit, že tě znám dost dobře. Ale je potřeba tě představit i ostatním a vysvětlit, o co tady vlastně jde a proč jsme tady.

(Ne)všední manželská rutina i sen o zlaté sošce: Oscar pro Emily pobaví i pohladí po duši

Samozřejmě je řeč o tvém představení s názvem Tak já letim!, které uvádí pražské divadlo Studio DVA, respektive na Malé scéně.. V programu se můžeme dočíst, že autorem je Peter Quilter, kterého znám z dřívějška díky dílům Vejšlap, Duety, Je úchvatná! a dalším. O překlad se pak postaral Pavel Dominik. Ale jen stěží uvěřit, že tohle představení nepsala ve skutečnosti žena. No, třeba to jen někdo popletl po několikátém koktejlu na baru. 🙂 Ostatně něco málo o koktejlech si také můžeme v programu přečíst, jinak už se o ději mnoho nedozvíme. Jak jsem říkala, budu se snažit se toho také držet a neprozradit příliš. Přece jenom ten tvůj příběh by měli všichni slyšet právě od tebe, stejně jako jsem měla tu možnost já. 

Velká cesta bez doprovodu

Začneme od toho samotného názvu Tak já letim… Já myslím že bystřejší divák si domyslí, že bude řeč o cestování, pravděpodobně leteckou dopravou. S tebou, Susan, se setkáváme už na letišti ještě před tím, než tvoje velká výprava začíná. Už tvoje entrée je  nezapomenutelné a originální a trochu mi připomnělo mě samotnou. Nebyla jsem ale sama – přece jen kdo by to neznal – cestovní horečka, nervozita a ke všemu ty pro zpropadené letištní kontroly, to člověku nepřidá… Ježiš, letenky! Ne, počkej, v klidu, vždyť já vlastně nikam neletím.

Ty totiž cestuješ sama, a i když vím, že jsi zvyklá být sama, přece jen bys jistě nějakého parťáka ocenila. Neboj, já taky cestuji sama, protože si ráda plním sny a nehodlám čekat, až si na mě laskavě někdo udělá čas a odcestuje se mnou.

Škoda že se vlastně neznáme, mohly bychom občas někam vyrazit spolu. I když možná by to dopadlo tak, že bych si od tebe musela půjčit ty tvé geniální špunty do uší. Tedy takhle, myslím, že bychom si výborně rozuměly a byly bychom skvělé kamarádky, ale vocaď pocaď. V tvém představení, které je dlouhé zhruba 2 hodiny a kousek, když vynechám přestávku, si bohatě vystačíš se svou vlastní vyřídilkou a snad ani na pět minut nejsi ticho. Celé je to tedy tvá one woman show a báječný a vtipný monolog, který se sice báječně poslouchal, ale z představy, že bych do něj někdy měla i nějak sama naskočit a zkusit tam vtěsnat nějakou svou větu, už mě lehce pobolívá hlava. Jojo, možná trochu jako toho pána v letadle. 

Bulvár a Beckham bez balónu. Nová komedie boduje ve Studiu DVA

Ale nemysli si, já ti fandím a občas bych chtěla být také tak odvážná. Věřím, že kdybychom se znaly, trochu té tvé energie bych si občas vypůjčila. A to by pak teprve všichni koukali:). 

Omlazená Susan

Obdivuju tě, že jsi se odhodlala sama vyrazit na dalekou cestu, až na druhou stranu zeměkoule, i když létání není tvá nejoblíbenější činnost. Naprosto zírám, jak jsi i přes velkou únavu trávila první večer dovolené. A vůbec – jsem na tebe hrdá, že jsi se vrátila na všechna ta místa, která jsi navštívila s kamarádkami, když vám bylo dvacet let. Jsi hrdinka a dokonce ani ten věk nebereš nijak tragicky. Neboj, chráním tvé soukromí a přesné cifry neprozrazuji. Jenom jsem se na internetu dočetla, že u nás v Česku jsme tě ještě o kus omladili a v originále už patříš trochu do jiné generace než já. Ale to je fuk, protože ty se zkrátka snažíš zase jednou naplno žít, a to je téma vhodné pro každý věk.

Chvílemi jsem během tvého představení myslela i na podobné dílo s názvem Shirley Valentine a jeho titulní hrdinku. Neznáš ji? Je taky parádní, takže doporučuji. A všem divákům, co viděli Shirley, pak můžu zase vřele doporučit tebe, Susan, a tvoje Tak já letim! Shirley u nás hraje Simona Stašová, a to už delší dobu, takže tam už je vlastně Shirley naopak trochu ostaršená, ale taky nám to vůbec nevadí. Aspoň si vzájemně nelezete do zelí. Přála bych ti, aby se i Tak já letim! hrálo tak dlouhou dobu a bylo tak úspěšné. No, včera byla komorní scéna plná snad až na pár míst. A i tam si myslím, že si je někdo koupil, ale pak se někde zasekl a nedorazil. 

Susanina volba i chuť na koktejly

Ale už pojďme zpátky k tobě, Susan. Naprosto rozumím i tomu, jak to v životě máš a co se týče toho velkého rozhodování, co jsi na dovolené měla… taková Susanina volba, co? Myslím, že bych volila úplně stejně jako ty. Přála bych tobě i sobě, abychom do budoucna trochu míň utíkaly… ty víš před čím. Až nám bude chybět odvaha, zase si někam zaletíme a načerpáme nové síly a trochu odlehčit tu naši »bagáž«. Teda já vím, že ty už jsi měla nějaké plány… ale v roce 2020? No nevím, jestli ti to úplně vyjde, holka. Všichni tak nějak tušíme, že v té době už začínal řádit covid. 

Tak snad ti to i tak vyšlo, případně třeba s menším zpožděním. Jsem si jistá, že jsme ti v sále fandili úplně všichni. Obdivovali jsme tvou výdrž na baru i to, jak jsi koktejly, které měly reprezentovat tvé kamarádky, využívala chvílemi téměř jako loutky. Mimochodem ta pitíčka vypadala tak lákavě, že jsem byla hodně vděčná, že v divadle mají i přestávku. Přísahám, že i když obvykle alkoholu zrovna neholduji, udělala jsi mi na ty dobroty takovou chuť, že kdyby je v divadelním baru měli přichystané místo tradičních sklenic s vínem, tutově bych si nějaký koktejl dala. 

Bylas mi neuvěřitelně sympatická i tím, jak jsi nešikovná. To je další věc, co máme společnou. Taky leccos vyleju, ale tys to dokázala vyřešit s neuvěřitelnou grácií. Už jsi zkrátka vybavená, to se budu muset taky naučit. A víš co ještě? Zbožňuju tvoje choreografie! Tedy především tvůj pokus o elegantní chůzi v botách na podpatcích, ale i to, jak rozkošně jsi dávala dohromady rozkládací lehátko na pláži. Můžu ti říct, že jsem moc dobře slyšela, jak si všichni v hledišti vzrušeně šeptají, že to je přesně o nich. Někdo má obdobné problémy s rozkládáním sedačky, někdo zase šeptal: „Autosedačka!“ 

A výborně jsi to samozřejmě rozjížděla i na retro písničku na diskotéce. Hudbu ti Vladimír Nejedlý vybral skvěle a především mě moc potěšilo, že nás celým příběhem provázela písnička Fly Me to the Moon, takže jsme se opět dotkli tématu létání.

No a málem bych zapomněla na to, jak jsi krásně vystřihla Hříšný tanec bez partnera a jak jsi parádně tančila i s kabátem na věšáku – mimochodem, byl to trochu dotěra, co? 

Roztančené divadlo zatahuje oponu: Vítězkou je hvězda muzikálu Biograf Láska

Jo, Susan, když už jsem to nakousla – na tom večírku jsi vypadala naprosto úžasně, vyrazila jsi mi dech. Máš opět můj obdiv, že jsi vyrazila v lodičkách, a ještě ke všemu v nových. Ty žluté šaty, co sis koupila, jsou naprosto úžasné a strašně ti sluší. Jako Belle z disneyovky, fakticky… Kostýmy ti chystala Katarína Hollá, takže v tomto ohledu smekám i před ní. Jinak většinu času volila především takové kousky oblečení, aby ti v nich bylo pohodlně – přece jenom do letadla a na dovolené je to potřeba. Občas jsi mě ale fascinovala – ty divoké vzorky a ty retro plavečky? Já bych se bála si to vzít na sebe, abych nebudila příliš pozornosti. Ale ty ji zkrátka asi poutáš ráda :).

Smekám před vámi, dámy!

Hlavně bys, Susan, měla ale poděkovat Aničce Polívkové, která celé představení herecky táhne, bez pomoci dalších kolegů. No dobře, občas jí pomůže drobný maňásek, u nějž nebudu prozrazovat, odkud na nás vykoukne. Mužský element pak vnáší do hry jedině hlášení na letišti v podání pana režiséra Petra Svojtky (ze záznamu), jinak si Anna musí poradit úplně sama. Přesto jsem měla dojem, že minimálně Billa jsem na jevišti také viděla. Susan, tys tam byla samozřejmě také, právě díky této skvělé herečce. Je o ždibec mladší, než jsi ty, ale na tom vlastně nezáleží, protože stejně na svůj věk vůbec nevypadá. Je skutečně krásná, a přesto dokáže skvěle zahrát, že není a nepřipadá si tak.

Mám takové podezření, že v reálném životě bude asi trochu klidnější než ty a já, ale rozhodně to na představení nepoznáš. Vydává ze sebe maximum, kromě pauzy vlastně téměř vůbec nesleze z jeviště. A hlavně, což je možná ještě těžší, pusu nezavře. Pokud je někdy vůbec ticho, nikdy to nemá dlouhého trvání, naopak si můžeš vsadit, že hned vzápětí bude následovat ještě přidání nějakého toho decibelu navíc. Kdybych nosila klobouk, určitě před ní smeknu.

Ale před tebou také, Susan. Řeknu ti už jen jediné – jsi skvělá! Hlavně se moc neměň… 

Cože, jo, ty už jdeš? Aha, někam pospícháš? Jo, do Studia DVA?! Tak to se měj hezky!  (I vy ostatní:))

 

Tvoje Jana

 

Související obrázky: