Bulvár a Beckham bez balónu. Nová komedie boduje ve Studiu DVA
Na začátku byla jedna pusa, jenže od zadaného chlapa, navíc jednoho z nejslavnějších fotbalistů planety – Davida Beckhama. Jak se rodí velké bulvární kauzy a kdo je vlastně ve skutečnosti tím, kdo tahá za nitky a vytváří tak příběh, který si čte celý svět? Na to odpovídá komedie Beckham, z pera Petra Zelenky, jenž se ujal i režie. Já měla to štěstí Studio DVA, kde se novinka hraje, navštívit v červnu 2022.
Tento text »vykopnu« důležitou poznámkou – tato činohra se sice jmenuje Beckham, ale nenechte se mýlit, rozhodně není o fotbale a samotný David zde skoro ani nevystupuje. Hlavní postavou je PR expert Max Clifford, jehož si zahrál Jaroslav Plesl. Pro někoho je zachráncem, pro mnohé spíš „hyena“, co se přiživuje na neštěstí druhých. Má nos na dobré kauzy a zajímavé příběhy a lidem, o nichž bulvár píše, je alespoň schopen zajistit zastupování a tedy i nějaké ty peníze. Zkrátka skvěle vyobrazená figura, co není jen černá, nebo bílá, ale má silné i slabé stránky. Můžu říct, že v podání pana Plesla jsem mu vlastně fandila od začátku až do konce.
V představení mu skvěle sekunduje někdejší sekretářka Davida Beckhama a jeho údajná milenka, Rebecca Loos, v podání Elizavety Maximové. Nejprve tedy musím říct, že první paruka, kterou v představení měla, mi evokovala vévodkyni Kate. Pokud by se chystalo nějaké představení o britské královské rodině, představitelku už není nutné hledat – Elizaveta s touto parukou by byla perfektní. Dokázala ale zaujmout i zde a postupně rozvíjet charakter Rebeccy, pomalu rozkrývat její povahové vlastnosti. Nejprve tak na mě Rebecca působila jako docela obyčejná holka s prořízlou pusou. Věřila jsem jí její zásady, a jelikož jí to moc slušelo, bylo jasné, že v ní mohl najít zalíbení klidně i zmíněný Beckham. Jenže s postupem času se tato postava začala ukazovat v jiném světle – možná jí stoupla do hlavy sláva, možná jen zkrátka chytila za pačesy šanci, kterou jí život nabídl. Neohlížela se už na nic – na vlastní integritu ani na lidi okolo sebe. Musela jsem nakonec souhlasit s drsným slovem, které na její adresu pronesl během představení Brian Waters.
Brian, jehož ztvárnil Kryštof Hádek, je mladý novinář, plný elánu, nadějí a snů. Kromě piva zbožňuje také svou tvorbu, což je zkrátka vidět na první pohled. Působil díky tomu velmi sympaticky a nechyběl mu ani humor.
Teď již k trochu menším a méně zásadním rolím – V roli šéfredaktora bulvárního plátku Andyho mě příjemně překvapil Roman Štabrňák, kterého znám především v komických úlohách. Zde si zachoval důstojnější, vážnější tvář. Líbilo se mi také, jak přiznal, že jeho práce pro něj není posláním ani koníčkem, ale žije něčím úplně jiným. Alternací je Miroslav Hanuš a přiznám se, že by mě také jeho výkon zajímal.
Stejně tak bych byla zvědavá na Boba Klepla coby taxikáře Juana. Já viděla Jiřího Ployhara a ačkoliv nemůžu říct, že by se mi nezamlouval, ale nezanechal zkrátka ve mně žádný hlubší dojem. Možná že to bylo i danou rolí. Mnohem víc mi utkvěl Radim Madeja, který ztvárnil hned několik rolí. Nejvíce prostoru z nich měl asi fotbalista Jerry, Maxův bratranec, který v ději řeší velmi ožehavý problém – únik jistých důvěrných fotografií, které by mohly ohrozit jeho kariéru i manželství. Nezapomenutelná pro mě byla ale také Petra Kosková coby Mary, která pod srdcem nosí hned osm potomků. Kromě ní ztvárnila také televizní producentku, ale málem bych si popravdě ani nevšimla, že to byla také ona.
Ve dvojroli se též představila Zuzana Stavná, které se dokonale podařilo obě postavy odlišit. Coby moderátorka talk show Patricie Bolt byla velmi výrazná, skoro až afektovaná, jak Američanky občas bývají. Když se pak převtělila do Victorie Beckham, byla z ní náhle perfektní ledová královna, která jde pro úsměv daleko, podobně jako skutečná Victoria neboli Posh.
Chladná byla chvílemi i Maxova bývalá žena v podání Lucie Pernetové, která se nakonec dovedla také pořádně „rozparádit“, když měla dojem, že je to potřeba. Navíc nám prozradila leccos o Maxově minulosti, co nám pak dotvořilo celkový obraz.
Za sebe můžu říct, že to byl obraz velmi zajímavý a poučný. Příběh byl realistický a poutavě vykreslil, jak to může (a taky nemusí) chodit v médiích. Moc se mi zamlouvalo, že veškeří novináři, ať již měli jakoukoliv povahu a jakékoliv vlastnosti, byli vykresleni především jako lidé z masa a kostí. Nikoliv prvoplánově jako bezpáteřní bídáci či jako komické figurky bez většího smyslu, k čemuž někdy dochází v jiných dílech. Častý motiv je to pak v televizních seriálech, kde zobrazení novinářů leckdy hraničí až s parodií. Rovněž jsem ocenila samotný závěrečný zvrat v kauze kolem manželství Beckhamových. Ačkoliv Zelenka vycházel ze skutečné kauzy, neopisoval realitu, ale spíše si věci domýšlel. Každopádně právě ten závěr mě přesvědčil o tom, že má o celebritách a fungování bulváru obecně docela dobré povědomí. Snad i proto bych byla ochotná věřit, že to všechno byla pravda. Jenže jak nám samotné postavy mnohdy připomínají – pravda neexistuje. Podobných trefných hlášek a myšlenek zde ostatně zaznělo víc, mému srdci se ocitlo nejblíž konstatování: „Je to hnus, ale jedeme dál.“ Mám dojem, že to snad začnu i běžně používat.
Postavy i situace v představení dokreslovaly kostýmy od Michaely Horáčkové Hořejší. Všechny mi připadaly naprosto přirozené, na svém místě, žádný mě neudivil ani nevyrušil. Naprosto nadšená jsem byla z celkové scény Nikoly Tempíra, jejího velmi originálního provedení a způsobu, jakým se rychle a elegantně měnila. Nechci prozrazovat veškeré podrobnosti, protože i ty jsou často skvěle načasované a vypointované tak, že už kvůli nim stojí za to Beckhama navštívit. Některé výjevy jsou sice už podle mého názoru dost na hraně, možná i za hranou, ale vzhledem k celkovému tématu představení je to vlastně na místě. A já doufám, že děti na představení nechodí :D. Musím tedy vyseknout poklonu všem hercům i skrytým tvářím ze zákulisí, že dokážou scénu jednoduše měnit a nespletou se. Nazkoušet něco takového asi nebylo nic jednoduchého, pod vedením Petra Zelenky se to ovšem podařilo skvěle – všichni skvěle sladěni a synchronizováni. Trochu jako dobře namazaný stroj… nebo spíš rotačka na tisk novin.