Světlo uprostřed tmavé doby: Dvě slavné dvojice se potkávají v představení Petr a Lucie
Některé vztahy nás provázejí dlouhou dobu a trvají celé roky, jako by to byly stromy se silnými kmeny i kořeny, které jen tak něco nezničí. Láska může být ale i taková kometa – rychle se objeví, rychle spadne a je pryč. Ale než zmizí, stane se zázrak. Ohňostroj krásy, exploze citů, něco, co zkrátka stojí za to. Jeden takový krátký příběh zamilovaných můžeme nalistovat i v novele Petr a Lucie. Nebo dáte raději přednost divadlu? Tento námět totiž zpracoval Divadelní spolek Posun, o němž jsme tu již párkrát psali.
Dvě milostné dvojice
Premiéra Petra a Lucie proběhla letos v březnu. Tentokrát ať mi tvůrci inscenace prominou, nebudu se zdržovat kostýmy, rekvizitami a scénou – všechno je tu minimalistické a naprosto to stačí. První půlku odehrají například dvě obyčejné židle. Ideální i pro případ, že by představení bylo zájezdové a někam cestovalo.
Ostatně minimalismus se k Petrovi a Lucii náležitě hodí. Pokud znáte literární předlohu Romaina Rollanda, asi je vám jasné, že přetvořit toto krátké, ovšem intenzivní dílo, do podoby divadelní hry, je pořádný oříšek. Pro dramatizaci si tak Jiří Kůdela (scénář a režie) vypůjčil ještě další slavnou tragickou dvojici – Romea a Julii od Williama Shakespeara. Ostatně, k nim bývají Petr a Lucie přirovnáváni často, tak proč toho nevyužít?
Přiznám se, že Romea a Julii jsem nikdy moc v lásce neměla, zato Petr a Lucie mi byli vždy sympatičtější o poznání víc. Nevím, zda je to tím, že jsou mi z historického hlediska už blíže, nebo mi jejich romance připadá uvěřitelnější a silnější z toho důvodu, že na ni mají o trochu více času než nejslavnější shakespearovský pár. Díky hereckým výkonům Ivy Drbohlavové a především Ondřeje Vaňka jsem ale možná ty dva bláznivé puberťáky z Verony vzala trochu na milost. Asi v tom sehrává svou roli, že jsou tito představitelé velmi mladí, nebo tak přinejmenším na jevišti působí, a tak není problém věřit, že prožívají první zamilování a nechtějí se jeden od druhého hnout. Byla z nich cítit velká energie – věřím, že kdyby se jejich jiskření dala pochytat, byla by z toho pořádná dávka elektřiny. Oba jsem navíc viděla i v naprosto jiných rolích ve Spolu a daleko II: Generace hada a lva, ale jen těžko bych si to spojila, kdybych to nevěděla. Iva mě víc bavila jako Bellatrix, v případě Ondřeje Vaňka to bylo naprosté převtělení. Jistě, napomohlo tomu, že měl pokaždé jiný účes, ale i tak – napadlo by vás, že ze Snapea může být rázem i Romeo?
Souboj tmy a světla
Druhou dvojici, tedy tu titulní, ztvárnili Štěpán Zahálka a Andrea Kautzká. Opět mi oba připadali velmi přirození a v rolích přesvědčiví, u Štěpána mě fakt, že jsem ho předtím viděla v Matce coby Kornela přiměl přemítat, jak moc se tito dva mladí muži od sebe liší. Kornel se hrnul do boje a bral to jako věc ryze osobní, naopak Petr tady ví, že ho válka za půl roku čeká, ale on se netěší, má jinou povahu a zdá se, že válka je pro něj něco vzdáleného, cizího, abstraktního a nelogického. Částečně je na válku i rozzlobený, protože tím, že si ho žádá, mu ukrajuje z jeho vlastního svobodného života. Jakmile se Petr zamiluje, tyto pocity jen narůstají. Užívá si chvilek radosti a štěstí, z plného hrdla, možná právě proto ví, že čas se mu krátí.
Pro mě však byla největším zjevením Lucie v podání Andrey. Od první chvíle mi bylo jasné, proč se zakoukal právě do ní. Krásná, jemná, rozpustilá, má svou hlavu – je mladá a z toho, jak vystupuje, byste nepoznali, že někde vůbec zuří nějaké boje. Všímá si svého, jako dítě, co teprve objevuje svět. Lucie coby jméno vychází ze slova světlo – zde to platí stoprocentně. Dokáže prozářit Petrův život víc než sluníčko samotné a my v hledišti doufáme, že na nás nějaký ten paprsek také dopadne :).
Zároveň mi připadalo, že oba páry měly mezi sebou moc hezkou chemii a zkrátka jsem jim romantiku věřila. Tematiku lásky a zamilovanosti mám docela ráda a zde jsem si opravdu přišla na své. Kdo příběh zná, tak asi tuší, že konec není vůbec růžový, přesto má v sobě jakousi poetiku. Nechci zde závěr vyloženě prozrazovat, jen dopředu říkám, že kapesníčky jsou u Petra a Lucie povinná výbava. Jen pozor, hraje se v Divadle Bez Hranic, kde je všechno jako na dlani – vy perfektně vidíte a slyšíte herce, ale zároveň i oni mají přehled o vás, zda roníte krokodýlí slzy :).
Levná neděle je tady. Cinestar bude mít vstupenky od 79 korun
Já osobně jsem ale z představení neměla vůbec pocit, že by bylo nějak depresivní. Naopak z něj podle mě čišela energie a především naděje. Jelikož války se bohužel odehrávají na světě i dnes, můžeme jen doufat, že se občas přece jen najdou nějací další mladí lidé, nějaký ten Petr a nějaká ta Lucie, a prožijí něco krásného.
