Bára Basiková: Ohrožení veřejnoprávních médií je hloupé a krátkozraké
Zpěvačku a hlavní protagonistku stejnojmenného snímku Bára Basiková jsme vyzpovídali u slavnostního zakončení KVIFF. Jak vnímá atmosféru ohledně nového časosběrného dokumentu režisérky Heleny Třeštíkové a nejen o tom jsme si povídali u příležitosti ocenění filmu.
Paní Basiková, co říkáte na to, že se snímku podařila získat hlavní cena? Dá se říci, že je tohle všechno, co se děje se dá označit za snový týden?
Je to úžasné, já jsem opravdu nečekala, že tady něco podobného zažiji. Myslela jsem, že tady jenom představíme film a uděláme pár rozhovorů. Ovšem, že to bude mít takovýhle ohlas a nadšení, tak to jsem opravdu nečekala. Ta divácka cena je velká čest a moc si toho vážím.
Při uvedení premiéry snímku bylo velké standing ovation, které Vás dojalo. Dá se to například srovnat s dneškem po ohlášení vítězství?
Samozřejmě, ale přece jen ta premiéra, když je to živé a lidi to shlédli a okamžitě spontálně dávali najevo svoje pocity, tak to bylo daleko silnější právě proto, že to bylo totálně nečekané. Celý ten týden běží ve jménu ovací a ohlasů, takže dneska, když přišlo tohle vítězství, tak já už neměla ani sílu plakat. Já mám pocit, že to se mi snad všechno jenom zdá.
Jak se cítíte ve filmovém prostředí. Vy se v showbyznysu pohybujete, ale přece jen dá se srovnat hudební a filmové prostředí?
Dá se to asi srovnat. Jako jsou hudební, tak jsou i filmové festivaly. Já mám osobně k filmu strašně blízko. S panem Bartoškou jsme se znali, byla jsem tady několikrát zpívat. Zahajovala jsem několikrát festival. Líbí se mi, že to tady jede, žije. A líbí se mi, že mi tenhle festival opravdu vysokou kulturní úroveň. Znají ho světové hvězdy, prostě se o něm ví a pokračuje se v tom, co Jirka Bartoška započal s paní doktorkou Vyoralovou. Ten odkaz festivalu se prohlubuje dál a já bych mu přála, aby skutečně běžel na plný pecky.
My jsme hodně pozitivní v tom, co si říkáme, ale byla tady hlavní message od režisérky Heleny Třeštíkové o ohrožení veřejnoprávních médiích. Vnímáte také problematiku ohrožení veřejnoprávních médií?
Mně se to bezprostředně týká jako umělce i jako občana. Byla jsem podpořit nejrůznější akce a stávky jak pro Českou televizi, tak pro Český rozhlas, protože lidé si neuvědomují, že když nebudou přispívat jako doposud přispívali a trvalo to desítky a desítky let a všichni jsme na to byli zvyklý, že máme rozhlas a televizi a platíme za to. Ale když si vezmete, jak směšný je onen měsíční poplatek. Je to vlastně nic. Tito lidé, kteří hlasují pro to, aby platit nemuseli. Neuvědomují si, o co všechno příjdou. Nebude se vyrábět spoustu skvělých pořadů. Příjdeme o vzdělávací, naučné pořady a o spoustu kultury. Strašně mě štve, že by se to mělo měnit. Je to opravdu hloupé a krátkozraké.
Text a foto: Petr Horák