Loučeň jako kolébka českého fotbalu… Co dalšího nám přinesli Thurn-Taxisové?
V české historii bychom našli mnoho významných šlechtických rodů, ovšem jedno jméno je připomínáno snad nejvíce, už jen proto, jaký odkaz zanechali i dodnes. V čem všem mají prsty Thurn-Taxisové?
Štíhlý pas a dobré zdraví? Mocné účinky čokolády poznáte na zámku Loučeň
Ledacos vám napoví už samotné jméno. Možná se vám hned jako první vybaví obávaný Velký Taxisův příkop či zkráceně Taxis, překážka závodu Velká pardubická. V posledních letech prošla několika úpravami, ovšem k závodu patří už od prvopočátků závodu, tedy od roku 1874. Teprve od roku 1892 však nese toto jméno, a to na počest Egona Maxmiliána z Thurn-Taxisu. Už tehdy totiž překážka vyvolávala kontroverzi a mluvilo se o jejím zrušení. Právě Egonovi je připisována snaha o její zachování, i když pravděpodobně to tak vůbec nebylo. Přesto už jsou však příkop a jméno rodu navždy propojené.
Stejně tak jsou Thurn-Taxisové spojován i s jedním způsobem dopravy – ano, samozřejmě je řeč o taxislužbě. Většinou se uvádí, že slovo taxi vzniklo ze slova taxametr (ve francouzštině taximètre), kdy taxa znamená poplatek a metron (původně z řečtiny) zase míru či měridlo. Důležitou kapitolu v historii taxidopravy však napsali právě Thurn-Taxisové, a to na přelomu 15. a 16. století. První oficiální poštovní trasa byla na popud císaře Fridricha III. zřízena již v roce 1490 a propojovala Vídeň s Bruselem. Za císaře Maxmiliána I. pak dostal tento rod monopol na provozování pošty v celé Svaté říši římské. František Thurn-Taxis byl tak dokonce v roce 1500 jmenován generálním vrchním říšským poštmistrem. Poštovní zásilky putovaly v kočárech tažených koňmi a za malý poplatek se mohli kus cesty svézt i další lidé, tím pádem lze říct, že se jednalo o první předchůdce taxíků u nás. Už tehdy přitom dostavníky i poštovní saně mívaly černou či žlutou barvu, což vlastně přetrvalo dodnes. Londýn je známý pro své černé taxíky, ve zbytku světa pak převládá zářivě žlutá, kterou rozhodně nepřehlédnete.
Důležití jsou Thurn-Taxisové též přímo pro středočeský kraj a konkrétně pro zámek Loučeň v okrese Nymburk. Na zámku se v roce 1820 usadil Maxmilián Josef Thurn-Taxis, zemský a říšský poslanec. Asi nejvíce si zde dnes připomínají především knížecí pár Alexandera a Marii, kteří zde na přelomu 19. a 20. století společně prožili 59 let manželství plného lásky. Právě díky Alexanderovi se roku 1906 obec Loučeň stala městysem. Právě jejich příběhu se tak hodně věnuje historická část prohlídek na Loučeni.
Shodou okolností to byl právě kníže Alexander, který „k nám“ dovezl fotbal, sport, který poznal při studiu na univerzitě v Cambridge. Založil první fotbalové mužstvo v Čechách a sám v něm nastupoval po boku dvou Angličanů i mladíků z řad zámeckého služebnictva, mezi nimiž byli například kuchaři či zahradníci.
Tento loučeňský fotbalový klub v roce 1893 sehrál svůj první zápas v Praze proti prvnímu rakouskému klubu Regatta Vídeň, a to v modrých a červených dresech. Loučeň prohrála 0:5, přesto byla podle tehdejšího tisku označena za druhý nejsilnější rakouský klub. Tato pověst jí sice do současnosti nezůstala, přesto Loučeň zůstává důležitou součástí historie českého fotbalu.
