Karel Roden i nadpozemská hudba: Taková je Vánoční koleda ve Studiu DVA
Vánoční svátky jsou sice již za námi, ale přece jen nás čeká ještě jedno drobné ohlédnutí. Ani před koncem minulého roku jsem se totiž nedržela zpátky od divadel, naopak 27. prosince jsem si dopřála návštěvu oblíbeného Studia DVA v srdci Prahy a zhlédla Vánoční koledu. Pro někoho už je to možná evergreen, pro mě to byla premiéra.
Hudební představení Ondřeje Sokola (postaral se o scénář i režii) Vánoční koleda samozřejmě vychází ze slavné povídky Charlese Dickense, co se ostatně dočkala již mnoha filmových zpracování.
Vypráví o lakomém a nevlídném Scroogeovi (obvykle jsem se setkávala s výslovnosti [Skrůdž], zde je ale použito [Skrůg], který nemá rád nejen Vánoce, ale vlastně nikoho a nic, leda tak peníze. Od pekla ho už může zachránit jen intervence několika duchů, kteří se mu snaží změnit pohled na svět.
Činohra i muzikál
V této verzi se navíc snoubí více žánrů, díky čemuž je jedinečná. Samotný děj je spíše činoherního rázu, ovšem doplňují ho písně Duchů, co hlavního hrdinu navštěvují. Kromě muzikálových prvků je vše opepřeno také akrobacií a na závěr jsme všichni do děje vtaženi i díky pomocí efektů, kdy na diváky v hledišti začne „sněžit“. Zkrátka ideální představení k navození vánoční nálady a právě proto ho Studio DVA uvádí touto dobou už každoročně a slaví s ním velké úspěchy.
V titulní roli zde můžeme vídat Karla Rodena, případně Romana Štabrňáka coby understudy. Roden si viditelně úlohu užívá a úchvatně se přímo nám před očima proměňuje ve starého dědka a později tak trochu i v rozpustilého blázna. Musím podotknout, že Scrooge je role beze zpěvů, i tak se ale jedná o úlohu náročnou, a to nejen emocemi, ale také časem stráveným na jevišti.
V tomto hledisku není ušetřena ani Vypravěčka, která provází celým příběhem a posléze se mění v Ducha budoucích Vánoc. V roli se alternují Ivana Chýlková a Hana Seidlová, přičemž já měla možnost vidět výkon druhé jmenované. A jelikož mi je její talent znám už z představení Edith a Marlene Divadla pod Palmovkou, nebylo pro mě překvapením, že i ve Vánoční koledě pro mě patřila k těm nejlepším. Byla velmi vtipná a celkově mě její postava velmi zaujala.
Z nadpřirozených bytostí nelze vynechat Ducha Jacoba Marleyho v podání Petera Strenáčika. Jeho hlas je úžasný a do představení se mi celkově moc hodil. Okouzlila mě i Athina Langoska neboli Duch minulých Vánoc – zpívala též úchvatně, navíc působila neuvěřitelně elegantně a nadpozemsky.
Nádherná byla jistě i Marina Vyskorkina, operní pěvkyně ukrajinského původu, která se zhostila role Ducha současných Vánoc. Její výkon byl fascinující, ale přiznám se, že opeře přece jen zas tak neholduji, a tak mě její party zajímaly nejméně. Můžu ale na druhou stranu říct, že když se spojily hlasy její a Petera Strenáčika, byl to životní zážitek – dokonalá harmonie hlasů, které k sobě zdánlivě vůbec nepatří.
V menších rolích, zde už spíše činoherního rázu, se představili Martin Davídek jako synovec hlavního hrdiny, Petr Meissel jako Bob Crachit, Adam Šrámek jako malý Scrooge, Lucie Bloudková jako Fan a další. Vše doplňuje též pěvecký chór a naprosto skvostný orchestr v podání dirigenta Kryštofa Marka, rovněž autora hudby a textů k písním.
Dvě polohy
Nechybí humorné momenty, ale převládá spíše dojetí a maličko i pochmurnost, pro Dickense vlastně typická.
Zajímavě řešená je i scéna (Adam Pitra a Renáta Weidlichová), která jeviště odděluje na dvě části – horní a dolní. V té horní sledujeme orchestr a také jednotlivé představitelé Duchů, dole převážně vystupuje Scrooge a také zde prožívá své slavnostní vidiny z minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Stačí drobná změna a z ložncie se ocitáme třeba na hřbitově. Vše dolaďuje i pár projekcí, které působí jako zvláštní ilustrace, v perfektním souladu s dějem i jeho předlohou.
Stejně tak kostýmy Romana Šolce částečně navozují atmosféru Dickensova příběhu, ovšem v případě Duchů se »utrhávají ze řetězu« a působí velmi moderně a slavnostně, jako bychom zavítali na nějaký koncert vážné hudby v tom nejprestižnějším divadle.
Představení tak může být dobrým zážitkem v podstatě pro všechny, jelikož každý si tam najde něco svého. Ať již budete obdivovat spíše pěvecká čísla jako z jiného světa či herectví Karla Rodena, případně pak samotný příběh, jistě oceníte kouzlo, které v sobě Vánoční koleda skrývá.