I Karel Čapek škrtal… Jeho Anglické listy si prohlédněte v Muzeu literatury

 

Poprvé jsem o Muzeu literatury slyšela od kamarádky, která ho navštívila. Podruhé tam na výstavě věnované Rychlým šípům vyrazila moje švagrová s rodinou a já se nechala inspirovat a stihla jsem to těsně před koncem. Do třetice všeho dobrého mě zlákala televizní reportáž o výstavě Anglické listy v Praze. Jelikož patří Karel Čapek mezi mé oblíbené autory, nemohla jsem si to nechat ujít.

 

Pokud je pro vás Muzeum literatury ještě také docela neznámý pojem, tak vám mohu říct, že se nachází v pražské Bubenči. Pěšky tam dojdete od stanice metra Hradčanská, přičemž cestou potkáte čínskou a korejskou ambasádu, což je zajímavé už samo o sobě. Také budova Muzea literatury působí zajímavým dojmem, zvenku je majestátní, uvnitř skrývá skutečně zajímavé prostory, jejichž využití je velice moderní a hravé. Při vstupu máte po levé ruce pokladnu, za rohem pak šatnu s úložnými skříňkami a toaletami. Pokud sestoupíte dolů po schodech, ocitnete se v expozici věnované 18. století. Zde mě nejvíce zaujaly informace o Janu Nerudovi, přičemž je zde i hraná ukázka z jeho díla. Překvapilo mě, jak moc dokázal Neruda předvídat budoucí vynálezy a v podstatě věci, které jsou dnes již běžnou součástí života.

 

Podobný pocit mám ostatně i z Karla Čapka, v jehož dílech můžeme najít protiválečné motivy. Stejně tak různé jeho bonmoty, komentující dobu zhruba před sto lety, působí až děsivě aktuálně. Ostatně zmiňovala jsem to už u divadelního představení Krakatit. Čapek je v tomto směru pro mě fascinující. 

Část výstavy, která se věnuje především jeho Anglickým listům, je k vidění od 27. května do 20. července a nachází se v přízemí (vstup do expozice je naproti vchodu a pokladně), kde se můžete ponořit také do modernější tvorby v podstatě až do současnosti. Najdete zde hodně audiovizuálních ukázek a také fotostěnu složenou z lidí, kteří byli za minulého režimu součástí samizdatu.

 

Ale zpět k Čapkovi, hlavním exponátem je unikátní vydání zmíněného Čapkova díla. V roce 1941 ho totiž podepsalo 20 československých výsadkářů v Anglii. Nezabýváme se tak pouze literaturou jako takovou, ale připomínáme si i statečnost československých vojáků a jejich odbojovou činnost. Mě osobně nejvíce zaujalo, že jsme mohli Čapkovi tak trochu nahlédnout i pod ruku, respektive jsme si mohli prohlédnout některé z jeho rukopisů. Nepříliš úhledné písmo a především škrtance a úpravy. Jaká radost, že ani génius neměl vše tip ťop, ale naopak musel vynaložit i nějaké to úsilí. 

 

A pokud byste ještě neměli »dost« kultury a chtěli nasát další znalosti, může nahlédnout také do expozice nazvané Live in Revolver Revue Style, která připomíná časopis Revolver Revue. Tento plátek vycházel od roku 1985 jako undergroundový samizdat. Výstava je pojata velmi originálním způsobem a v podstatě vás přenese zpět v čase. A k vidění je až do 16. září.