MS 2026:Od trenérských změn po nové legendy. Druhá část našeho ohlédnutí za šampionátem
Text: Jiří Novotný, foto AI
V dnešním druhém pokračování našeho ohlédnutí za mistrovstvím světa 2026 se podíváme na další příběhy,které tento šampionát přinesl.Zaměříme se na slavné i neslavné konce reprezentačních trenérů, nejlepší hráče turnaje, ocenění, ideální jedenáctku a další momenty,které zůstanou s tímto mistrovstvím spojené.
Tím ale naše cesta nekončí.Na řadu přijde závěrečný speciál, ve kterém se rozloučíme s jednou nezapomenutelnou fotbalovou generací a legendami, které napsaly obrovskou kapitolu historie tohoto sportu.Zároveň tím definitivně uzavřeme naše ohlédnutí za celým letošním šampionátem.
Teď už ale pojďme na první téma druhého dílu.Na trenéry.
Říká se,že dobrý trenér je polovina úspěchu mužstva.Stejně rychle se ale může stát i prvním viníkem neúspěchu.Když tým vyhrává, největší pozornost často získávají hráči.Když se nedaří, bývá trenér tím prvním, kdo čelí kritice.Mistrovství světa 2026 ukázalo obě strany této práce.Někteří trenéři odcházeli jako hrdinové a se vztyčenou hlavou, jiní po velkém zklamání nebo dokonce ještě během samotného turnaje.
Ne každý konec totiž vypadá stejně.Někdo se loučí po letech úspěchů a v nejlepší možný okamžik,jiný odchází s pachutí a pocitem, že mohl dokázat více.
Jedním z nejvýraznějších příkladů obrovského tlaku na reprezentačního trenéra byl příběh jihokorejského kouče Hong Myung-boa.Kritika po neúspěchu na turnaji byla v jeho zemi obrovská a podle zpráv zašla až do neobvyklých rozměrů,kdy ho některé restaurace odmítaly obsloužit.Možná bizarní situace, ale zároveň ukázka toho, jak velké emoce dokáže reprezentace vyvolat a jak tenká může být hranice mezi kritikou a nenávistí.
Na opačné straně stojí trenéři, kteří se loučili jako legendy.
Didier Deschamps ukončil jednu z nejúspěšnějších reprezentačních ér novodobé historie.Francii vedl od roku 2012,získal s ní titul mistrů světa v roce 2018 a dovedl ji také k dalším velkým úspěchům.Navíc patří mezi výjimečné osobnosti, které vyhrály mistrovství světa jako hráč i trenér.Po letech na lavičce tak odchází jako jeden z nejúspěšnějších trenérů francouzské historie.Jeho nástupcem se stane další národní legenda Zinedine Zidane který stejně jako jeho předchůdce dokázal vyhrát mistroství světa,nyní dostává šanci tento ůspěch zopakovat z role trenéra.
Podobný příběh napsal i Zlatko Dalić.Chorvatsko pod jeho vedením zažilo nejúspěšnější období své historie.Dovedl reprezentaci ke stříbru na mistrovství světa 2018 a o čtyři roky později také k bronzovým medailím.Po konci jeho úspěšné éry se na lavičku vrací známá tvář.Chorvatsko už i v nadcházejícím ročníku Ligy národů proti Česku povede staronový trenér Slaven Bilić,který už reprezentaci vedl v letech 2006 až 2012.
Bilić tak dostává nelehký úkol navázat na období,kdy Dalić zapsal Chorvatsko mezi světovou elitu.Pro bývalého reprezentačního kapitána a hráče bronzového týmu z MS 1998 jde o návrat k národnímu týmu po více než deseti letech.
V Německu přišel další konec po velkém zklamání.Julian Nagelsmann končí u reprezentace po nečekaně brzkém vyřazení z mistrovství světa.Němci narazili už v prvním vyřazovacím kole,když po remíze 1:1 podlehli Paraguayi v penaltovém rozstřelu.Právě pokutové kopy se staly dalším bolestivým symbolem německého konce na velkém turnaji.
Nagelsmannův konec ale nebyl pouze o jednom zápase.Německo už několik let hledá cestu zpět mezi světovou elitu a po dalším zklamání přišel čas na změnu.Jeho místo převzal jeden z nejúspěšnějších německých trenérů posledních let Jürgen Klopp.Ten po úspěšných angažmá v Dortmundu a Liverpoolu působil u Red Bullu jako šéf globálního fotbalu,kde měl na starosti strategický rozvoj celé fotbalové sítě. Nyní dostává obrovskou výzvu,přenést své klubové úspěchy také na reprezentační scénu.
Téměř stejný osud potkal i trenéra Nizozemska Ronalda Koemana.Ani v jeho případě ale nejde všechno svádět pouze na jeden zápas.Nizozemsko mělo během turnaje dobré momenty, ale jeho cesta skončila po dalším penaltovém zklamání.Rozhodující moment přišel v osmifinále proti Maroku,kde po remíze rozhodoval až penaltový rozstřel, ve kterém byl šťastnější soupeř.
Penalty se tak staly symbolem dalšího bolestivého vyřazení a zároveň jedním z důvodů, proč se nizozemská reprezentace rozhodla hledat novou cestu.Koeman po turnaji skončil a Nizozemsko začalo řešit, kdo převezme tým do další éry.Mezi kandidáty má být například Arne Slot,Erik ten Hag nebo Peter Bosz.
Úplně nová éra začíná také v Portugalsku.Společně s koncem jedné kapitoly kolem legendy Cristiana Ronalda se loučí i trenér Roberto Martínez.Španělský kouč vedl portugalskou reprezentaci od roku 2023 a během svého působení dokázal vyhrát Ligu národů.Po vyřazení na mistrovství světa 2026 ale jeho cesta u týmu končí a Portugalsko čeká hledání nové identity bez jedné z největších postav své historie. Nyní se bude čekat,jakým směrem se nově budovaný tým vydá a kdo dostane důvěru pokračovat v další éře portugalského fotbalu.
Ne všechny trenérské konce ale probíhaly očekávaným způsobem.Některé byly plné emocí,jiné přišly po zklamání a některé byly až těžko pochopitelné.
Nejvýraznějším příkladem bylo Tunisko,které sáhlo k mimořádnému kroku ještě během samotného turnaje.Po úvodní porážce 1:5 se Švédskem vedení reprezentace odvolalo trenéra Sabriho Lamouchiho a na lavičku okamžitě povolalo Hervého Renarda.Tak rychlá změna během mistrovství světa je velmi neobvyklá a ukázala obrovský tlak,pod kterým se reprezentační trenéři nacházejí.Jenže ani příchod zkušeného Renarda nepřinesl obrat a Tunisko po další vysoké porážce s Japonskem skončilo už ve skupině.
Jiný příběh nabídlo Mexiko.Javier Aguirre nebyl odvolán, jeho odchod byl domluvený už před mistrovstvím.Přesto neměl důvod odcházet se sklopenou hlavou.Mexiko na domácím turnaji hrálo atraktivní a odvážný fotbal a proti Anglii v osmifinále ukázalo, že se s nimi musí počítat.Novým trenérem se stal Rafael Márquez,legenda mexického fotbalu, bývalý kapitán reprezentace,pětinásobný účastník mistrovství světa a hráč Barcelony.
Mimo jiné skončil také Steve Clarke u Skotska.Po neúspěšném vystoupení na mistrovství světa uzavřel svou dlouhou kapitolu u reprezentace,kterou vedl od roku 2019.Přesto po sobě zanechal výraznou stopu,když se Skotskem dokázal postoupit na několik velkých turnajů.
Změny se nakonec nevyhnuly ani české reprezentaci.Fotbalová asociace nejprve Miroslava Koubka podržela,ale po jednání s vedením nakonec trenér oznámil rezignaci.Jeho příběh ukazuje, jak tenká může být hranice mezi úspěchem a kritikou. Po úspěšné baráži a postupu na mistrovství světa byl v očích fanoušků téměř hrdinou,během samotného turnaje už ale čelil tvrdé kritice za některé výkony i rozhodnutí.Přesto si za postup a odvedenou práci zaslouží respekt.
Teď už ale pojďme k těm,kteří byli na hřišti vidět nejvíce.Právě oni svými výkony rozhodovali zápasy, psali rekordy a stali se hlavními tvářemi letošního šampionátu.
Cenu pro nejlepšího hráče mistrovství světa získal Pedri.Španělský záložník chytil během turnaje mimořádnou formu a stal se motorem hry nových mistrů světa.Pro čtyřiadvacetiletého fotbalistu jde zároveň o velké zadostiučinění po předchozích letech, kdy jeho kariéru výrazně přibrzdila série nepříjemných zranění.Na světovém šampionátu ale znovu ukázal svůj obrovský talent a zcela zaslouženě převzal Zlatý míč pro nejlepšího hráče turnaje.
Ocenění pro nejlepšího brankáře putovalo rovněž do Španělska.Unai Simón během turnaje několikrát svůj tým podržel a navíc vytvořil dva mimořádné rekordy.Překonal historické maximum v počtu čistých kont na jednom mistrovství světa a zároveň stanovil nový rekord v délce neprůstřelnosti.
Korunu krále střelců získal Kylian Mbappé, který se s deseti vstřelenými góly stal suverénně nejlepším střelcem turnaje.Druhý skončil Lionel Messi s osmi zásahy. Francouzský útočník navíc znovu přepsal historii světových šampionátů, když navýšil svůj celkový počet branek na mistrovstvích světa na 22 a osamostatnil se na čele historické tabulky střelců.Dalším mimořádným výkonem tak jen potvrdil své místo mezi největšími osobnostmi světového fotbalu.
Ocenění pro nejlepšího mladého hráče turnaje získal teprve devatenáctiletý Pau Cubarsí.Mladý španělský obránce během celého mistrovství předváděl mimořádně vyspělé výkony,stal se jedním z lídrů obrany nových mistrů světa a potvrdil,že patří mezi největší talenty světového fotbalu.
Vůbec poprvé v historii se navíc stalo,že hned tři individuální ocenění putovala do jedné reprezentace.Španělsko tak jasně ukázalo sílu své současné generace,která je pohromadě už od mládežnických kategorií a navazuje na úspěchy z evropských šampionátů.Není proto divu, že mnozí tuto reprezentaci přirovnávají ke slavné španělské éře,která v letech 2008 až 2012 ovládla světový i evropský fotbal.
Pojďme si nyní představit ideální jedenáctku mistrovství světa podle hlasování fanoušků FIFA.Ti svými hlasy vybrali hráče,kteří je během turnaje nejvíce zaujali. Stejně jako po každém velkém šampionátu i tentokrát výsledná sestava vyvolala řadu diskuzí a je jasné,že každý fanoušek by si tu svou pravděpodobně poskládal trochu jinak.
Zajímavostí je například post brankáře.Přestože Zlatou rukavici pro nejlepšího gólmana turnaje získal Španěl Unai Simón, fanoušci do ideální jedenáctky zvolili kapverdského brankáře Vozinhu.Právě jeho příběh patří mezi nejhezčí momenty šampionátu. Z hráče, kterého před turnajem znala jen část fotbalových fanoušků, se během několika týdnů stala celosvětově známá osobnost.I to ukazuje, že při hlasování často nerozhodují jen statistiky a trofeje,ale také emoce, sympatie a příběh, který hráč během mistrovství napíše.
A nyní už se pojďme podívat na samotnou ideální jedenáctku mistrovství světa podle fanoušků FIFA:
Brankář: Vozinha (Kapverdy)
Obránci: Pedro Porro (Španělsko), Lisandro Martínez (Argentina), Dayot Upamecano (Francie), Marc Cucurella (Španělsko)
Záložníci: Rodri (Španělsko), Michael Olise (Francie), Jude Bellingham (Anglie)
Útočníci: Lionel Messi (Argentina), Erling Haaland (Norsko), Kylian Mbappé (Francie)
Mistrovství světa nabídlo také obrovské množství nádherných branek.Vybrat tu úplně nejhezčí je téměř nemožné, protože každý fanoušek má v paměti jiný moment,který mu utkvěl nejvíce.Některé góly rozhodly zápasy,jiné zaujaly svou krásou nebo příběhem,který se za nimi skrýval.
Nemůžeme vám je znovu ukázat, ale možná si při těchto třech vzpomenete, jestli právě tento moment patřil mezi ty,na které budete z letošního šampionátu vzpomínat.
Pojďme si připomenout tři góly,které rozhodně patřily mezi nejhezčí momenty mistrovství světa 2026:
Sidny Lopes Cabral (Kapverdy) – proti Argentině
Jeden z největších příběhů turnaje.Kapverdy se postavily obhájcům titulu a právě Cabralův nádherný gól se stal symbolem odvahy outsidera, který se nebál velkého soupeře.Jeho zakončení patřilo mezi momenty, na které budou fanoušci dlouho vzpomínat.
Erling Haaland (Norsko) – proti Brazílii
Když dostane prostor jeden z nejlepších střelců současnosti, často vznikne něco výjimečného.Haalandův gól proti Brazílii ukázal jeho sílu, důraz i mimořádné zakončení a fanoušci ho vybrali mezi nejlepší góly osmifinále.
Eldor Šomurodov (Uzbekistán) – proti DR Kongo
Branka, která zaujala nejen svou krásou, ale i příběhem. Kapitán Uzbekistánu ukázal individuální kvalitu a připomněl, že mistrovství světa není jen o největších hvězdách ale také o hráčích,kteří dokážou zazářit ve správný okamžik.Jeho gól patřil mezi vítězné momenty hlasování FIFA v základní skupině.
Tyto tři goly ale zdaleka nejsou jedinými momenty,které se během šampionátu zapsali do paměti fanoušků.
A co nás čeká dál?Mistrovství světa v roce 2030 oslaví 100 let od prvního šampionátu v Uruguayi a FIFA proto poprvé v historii rozdělila turnaj mezi více kontinentů.Hlavní část soutěže se uskuteční ve Španělsku, Portugalsku a Maroku, ale tři slavnostní zápasy na počest prvního mistrovství odehrají také Uruguay, Argentina a Paraguay.Celkem tak šampionát zavítá na tři kontinenty.Evropu, Afriku a Jižní Ameriku.
Úvodní oslavy jsou naplánovány na 8. a 9. června 2030 v Jižní Americe,následovat bude oficiální zahájení v hlavních pořadatelských zemích.Finále je naplánováno na 21. července 2030, přičemž přesné místo rozhodnutí FIFA ještě definitivně nepotvrdila.
Po šampionátu v roce 2026 tak stojí před fotbalem velká otázka:změnil tento turnaj tradice natrvalo?Rozšíření na 48 týmů,více zápasů,hydratační pauzy,nové technologie nebo změny pravidel ukážou,jestli se jedná o nový směr světového fotbalu,nebo u některých novinek jen o jednorázovou éru.
Po letošním šampionátu tak zůstává otázka,co všechno se ve světovém fotbale změní natrvalo.Mistrovství světa ukázalo, že i rozšířený turnaj může nabídnout silné příběhy,emoce a momenty, na které budou fanoušci dlouho vzpomínat.Menší reprezentace se neztratily,naopak přinesly hrdost, bojovnost a připomněly,že kouzlo mistrovství světa není jen v soubojích největších favoritů.
Letošní mundial přinesl rekordy,nové hvězdy,velká loučení, nečekané hrdiny i momenty, které budou součástí historie světového fotbalu.Po více než měsíci plném emocí,radosti i zklamání se tak pomalu blížíme ke konci našeho ohlédnutí za šampionátem.
Ještě než ale tuto fotbalovou jízdu definitivně uzavřeme,čeká nás poslední speciál.V něm se zaměříme na legendy jedné nezapomenutelné éry.Lionela Messiho, Cristiana Ronalda, Luku Modriće a další velké osobnosti,které zanechaly ve světov
ém fotbale nesmazatelnou stopu.Právě s nimi se symbolicky rozloučíme nejen s jednou generací hráčů,ale i s celým mistrovstvím světa 2026.
