Dočasný domov pro 60 pejsků i natáčecí místo z Chlapa či Gumpa. Navštívili jsme psí útulek Bouchalka
Nenápadná vesnička nedaleko Kladna, ale skrývá jedno tajemství. Azyl tu opuštění pejsci, mají skvělou péči a v okolí přírodu a klid k venčení. Není divu, že sem občas zavítají i filmaři. O jakém místě je dnes řeč? O psím útulku Bouchalka.
Běžně se do něj podívat nemůžete, což oznamuje i cedule u jeho vstupu. Naštěstí se ale výpravě z redakce Středočeského magazínu podařilo si návštěvu domluvit. Jedna ze zaměstnankyň nás provedla jeho areálem a zodpověděla nám všechny naše všetečné dotazy. Při pohledu zvenku jsme ani nečekali, že se jedná o tak velký prostor. Jelikož jsme pro pejsky byli cizí, jako správní hlídači nám to dali najevo a štěkali jeden přes druhého a z plných plic. I když tu mají někdy jen dočasný domov, stejně si střeží své území. Když jim ale jejich ošetřovatelka nabídne piškotek, většinou neodmítnou a někteří se nechají i pohladit. Každý by rád trochu pozornosti a nějaké to něžné slovo, a tak to tu pro zaměstnance rozhodně není žádná procházka růžovým sadem.
Svážejí se sem psi z Kladenska, Slánska, Berounska, z Prahy – západ a dalších měst a obcí Středočeského kraje. V současnosti je zde umístěno cca 60 zvířat, což je polovina možné kapacity, jelikož zde mají 120 kotců. Dříve dokonce výjimečně došlo i k tomu, že zde muselo útočiště najít ještě větší množství němých tváří. „Po povodních tu bylo asi 150-160 psů. To už bylo náročné především proto, že v jednom kotci byli dohromady třeba tři psi. Muselo se pečlivě vybírat, kteří se spolu snesou. Bylo to prý šílené,“ uvedla pro Středočeský magazín paní ošetřovatelka, která ale v té době ještě v útulku sama nepracovala.
Pomoc venčitelů
O práci tu není nouze. Dopoledne je potřeba pejsky nakrmit, posléze vyčistit kotce, následuje venčení a odpoledne další krmení. Naštěstí pomáhají i dobrovolníci, kteří chodí pomáhat s venčením. „Kdokoliv může přijít mezi desátou a čtrnáctou, my mu pejska dáme,“ dozvěděli jsme se od ošetřovatelky, jak to tu chodí. Výjimku tvoří jen dny, když prší, případně je víc než 26 stupňů.
A pokud někdo pomáhá pravidelně, má zde samozřejmě dveře otevřené. Zrovna když jsme tu byli na návštěvě, jednoho »venčitele« jsme potkali. Než vyšel z areálu ven, trochu na vodítku vlál – tak velkou radost čtyřnohý kamarád měl. Ostatně, jak jsme se shodli, každý pejskař už něco takového zažil.
Součástí útulku je i pár kotců, sloužících jako psí hotel pro zvířata, představující možnost pro ty majitele, co odjeli třeba na dovolenou a pejska by jim neměl kdo pohlídat. Jak jsme se dozvěděli, tyto služby už jsou zde poskytovány jen výjimečně. Shodou okolností to ale byl původní účel místa při jeho vzniku v roce 1989, kdy zde bylo jen 7 kotců. Jako skutečný útulek začala Bouchalka fungovat v roce 1993 a postupně došlo k několika rozšířením a přibyly zde další prostory – například odchovna štěňat, ošetřovna i karanténní kotce.
O černé psy není zájem
Někteří chlupáčci jsou zde bohužel již delší dobu, například šestiletý černý kříženec německého ovčáka Deny je tu skoro dva roky. „Je úžasnej, poslušnej,“ chválila jej ošetřovatelka. Deny se dokonce nebál ani našeho foťáku, naopak krásně zapózoval s packou ve vzduchu jako dokonalý model.
Bohužel lidé často o pejsky černé barvy nemají zájem, ať již kvůli nějakým pověrám ohledně toho, že černá nosí smůlu, nebo proto, že zkrátka černý pejsek na fotce nevynikne tolik, jako zvířata jiné barvy. Další problém představuje často velikost zvířete. Od loňského léta se v útulku Bouchalka starají také o tříletého kavkazského pasteveckého psa jménem Dasty, ačkoliv je prý také hodný a přátelský.
Naopak nejnovějším přírůstkem je fenka Safira, která od pohledu působila bázlivě a smutně. „Ta je nová, je tady od včerejška,“ prozradili nám. Očividně si ještě na novou a neznámou situaci nezvykla. Nezbývá než doufat, že časem všichni pejsci vhodní k adopci najdou nový domov, kde budou šťastní. Radost pak budou jistě dělat i novým majitelům.
Slavný útulek z filmu i seriálu
„To, co člověk v psím srdci zničí, to může jenom člověk uzdravit…“ učí nás i psí hrdina Gump, který se kromě knižního příběhu z pera Filipa Rožka, dočkal i filmu pod taktovkou F. A. Brabce. A část snímku se natáčelo právě i v útulku Bouchalka.
Nejprve zde Béďa v podání Bolka Polívky neúspěšně hledal svého milovaného psího kluka, ale našel jen podobného pejska jménem Melichar. „Já už mám ve svým srdci plno,“ vysvětloval mu ve scéně omluvně, proč si ho nemůže vzít domů. Podruhé se na tomtéž místě ocitáme spolu s Richardem Krajčem, u něhož Gump dočasně našel domov a vysloužil si od něj přezdívku „Oříšek“ podle toho, co nejčastěji jedl. Sháněl zde pejska pro svou novou známost Martinu (zahrála si ji jeho skutečná žena Karin Babinská), jejíž čtyřnohý parťák právě zemřel. „A nemáte tu někoho, o koho není zájem?“ ptá se ve film Krajčo a nakonec vybírá právě Melichara.
Na plátně vše vypadá skoro až idylicky a poklidně. A jak to bylo ve skutečnosti? „Neskutečný chaos a strašně moc lidí. Asi čtyři až pět hodin se natáčela jedna scéna a psi šíleli,“ vylíčila nám paní ošetřovatelka, jak natáčení probíhalo. Ač to nebylo jednoduché, přineslo to nakonec něco dobrého. „Manželka pana režiséra si odvezla pejska a malý Jack Russell teriér odjel ke kamarádce pana Rožka,“ popsala s úsměvem zaměstnankyně útulku. A podle závěrečných titulků filmu Gump – pes, který naučil lidi žít, byl zmíněný Jack Russell teriér právě filmový Melichar. Doopravdy se ale jmenuje Toby, do útulku se dostal poté, co ho někdo vyhodil z auta. A domov nakonec našel u rodiny Cimpových z Tábora.
Kromě Gumpa se zde natáčelo také pár obrazů ze seriálu Chlap, o němž jsme už psali dříve. V závěru 7. dílu sem vidíme přicházet doktorku Terezu Černou v podání Jenovéfy Bokové a mazlit se s pejsky. V 8. díle pak mezi pejsky rovnou příběh otevíráme a nacházíme tu jednu z pacientek. Paní Stránská coby seriálová místní ošetřovatelka ještě nakrmí psa Rockyho a pak se jí udělá zle – náhle oslepne. O pejsky se během její hospitalizace přichází postarat právě doktorka Tereza.
Najděte si svého kamaráda
Pokud byste snad také měli pocit, že byste rádi měli doma psa, který vás podobně jako Gump naučí žít, můžete zavítat právě do útulku Bouchalka. Na jejich webu najdete přehled všech pejsků a třeba mezi nimi najdete svého budoucího parťáka nejen na procházky, ale i do života.
Zájemci o adopci se navíc nemusí předem nijak hlásit. Ovšem pokud máte zájem, buďte připraveni na menší »výslech«, zaměstnanci totiž samozřejmě nedají zvířátko jen tak někomu. „Hodně zpovídáme, aby se pejsek dostal do dobrých rukou. Hlavně u pitbullů si dáváme pozor, tam je potřeba mít zkušenosti,“ dodala pro Středočeský magazín ošetřovatelka z útulku Bouchalka.
A kde ho najdete? Z Buštěhradu se sem dá dojít pěšky zhruba za půl hodinky, z Kladna sem autem dorazíte asi za 15 minut. Z Prahy je to asi 25 kilometrů, a tak autem sem pojedete asi 30 minut, pokud nebude provoz. Pár minut vzdálená je také zastávka (na znamení) autobusu číslo 342, který jezdí mezi pražským Veleslavínem a Slaným.
